Článek
Energetický sektor zažil ve středu překvapivý impuls. Akcie uhelných společností uzavřely obchodování v plusu poté, co prezident Donald Trump oznámil podpis exekutivního příkazu, který by mohl přesměrovat část poptávky po elektřině směrem k uhelným elektrárnám. Klíčovým bodem je výzva, aby americké vojenské základny uzavíraly kontrakty na dodávky elektřiny právě s těmito zdroji.
Na první pohled jde o symbolický krok. Ve skutečnosti však může znamenat konkrétní a dlouhodobé kontrakty, které by poskytly uhelnému průmyslu stabilnější cash flow. Prezident během akce v Bílém domě prohlásil, že armáda bude nyní „nakupovat hodně uhlí“. Současně oznámil financování na udržení provozu některých uhelných elektráren v několika státech.
Trh reagoval okamžitě. ETF Range Global Coal Index ETF uzavřel o 2,3 % výše. Akcie Peabody Energy přidaly 2,3 %, Core Natural Resources vzrostla o 1,8 %, Warrior Met Coal posílila o 0,4 %. Ještě výraznější růst zaznamenaly Alliance Resource Partners, které přidaly 3,8 %, zatímco Alpha Metallurgical Resources si připsala mírné zisky. V širším kontextu index S&P 500 zůstal téměř beze změny, což naznačuje, že impuls byl specificky sektorový.
Pro investory je podstatné, že nejde o izolovaný krok. Administrativa podle médií plánuje zrušit takzvané „endangerment finding“ z roku 2009, které tvoří právní základ federální regulace skleníkových plynů. Pokud by k tomu skutečně došlo, znamenalo by to největší oslabení americké klimatické politiky za poslední dekádu a půl. Takový krok by mohl výrazně změnit regulatorní prostředí pro fosilní paliva.
Otázkou je, jak velký bude skutečný ekonomický dopad vojenských kontraktů. Spotřeba elektřiny amerických vojenských instalací je významná, ale v kontextu celkového trhu s uhlím nemusí představovat revoluci. Důležitější je signál: federální vláda může být ochotna aktivně podporovat poptávku po uhlí jako strategickém zdroji energie.
Z investičního hlediska je klíčové, zda se tento politický vítr v zádech promítne do dlouhodobých valuací. Uhelný sektor v posledních letech čelil tlaku ESG fondů, bank i pojišťoven. Omezený přístup ke kapitálu a postupný přechod energetiky na plyn a obnovitelné zdroje vedly k vysoké volatilitě cen akcií těžařů. Pokud by se regulační rámec uvolnil, mohlo by to znamenat nižší náklady na compliance a vyšší atraktivitu sektoru pro část investorů orientovaných na hodnotu a dividendový výnos.
Na druhé straně existují významná rizika. Kritici, například organizace Public Citizen, označují plán za nákladný a environmentálně problematický. Tvrdí, že by daňoví poplatníci mohli nést vyšší náklady za energii z některých z nejdražších a nejvíce znečišťujících zdrojů. Dlouhodobá konkurenceschopnost uhlí je navíc otázkou, zejména pokud ceny obnovitelných zdrojů a bateriových úložišť budou nadále klesat.
Pro investory je proto zásadní oddělit krátkodobý obchodní impuls od strukturálního trendu. Krátkodobě mohou akcie těžařů těžit z pozitivního sentimentu a očekávání nových kontraktů. Dlouhodobě však bude rozhodující, zda poptávka po uhlí dokáže růst bez masivní státní podpory.
Dalším faktorem je geopolitika a energetická bezpečnost. Argument národní bezpečnosti může být silným nástrojem pro obhajobu podpory domácích zdrojů energie. Pokud bude uhlí prezentováno jako stabilní a nezávislý zdroj pro kritickou infrastrukturu, může to oslovit část politického spektra i investorů.
V neposlední řadě je třeba sledovat reakci kapitálových trhů. Pokud by se zlepšila dostupnost financování pro uhelné společnosti, mohlo by to vést k vyšším investicím do těžby a infrastruktury. To by mohlo krátkodobě zvýšit nabídku a ovlivnit ceny komodity.
Investoři by měli pečlivě sledovat konkrétní parametry exekutivního příkazu, objem plánovaných kontraktů i případné legislativní kroky směřující k deregulaci emisních pravidel. Sektor uhlí může zažít období zvýšené volatility, které nabídne příležitosti, ale i rizika.
