Článek
Po dvou mimořádně silných letech, kdy index S&P 500 přinesl investorům více než 25 % ročně v letech 2023 a 2024, panovala mezi analytiky poměrně jednotná shoda: i rok 2025 bude solidní. Takto silné dvouleté období se v historii indexu objevilo jen jednou – v letech 1997 a 1998, během vrcholu internetové bubliny. Mnozí proto věřili, že americký akciový trh má našlápnuto k dalším ziskům. Jenže začátkem letošního roku se situace prudce změnila – a ve středu dění stála nová celní politika prezidenta Donalda Trumpa.
Trump totiž 5. dubna 2025 zavedl všeobecná cla ve výši 10 % na veškeré fyzické zboží dovážené do Spojených států bez ohledu na původ. Navíc uvalil tzv. reciproční cla na země s velkými obchodními přebytky vůči USA, ačkoli jejich plné uplatnění bylo později pozastaveno kvůli možným vyjednáváním. Výjimku tvoří 145% clo na čínské dovozy, které zůstalo v platnosti.
Cílem tohoto tvrdého kroku je přimět firmy k přesunu výroby zpět do USA. I kdyby byl tento záměr v dlouhodobém horizontu úspěšný, výsledky se dostaví až za několik let. Krátkodobě však znamenají cla vyšší ceny pro spotřebitele, tlak na ziskové marže firem a možné narušení dodavatelských řetězců. To jsou přesně ty faktory, které mohou přibrzdit ekonomiku – nebo ji dokonce uvrhnout do recese.
Není divu, že se investoři začali obávat, a mnozí rychle přešli do defenzivy. Poptávka po bezpečných aktivech, jako je hotovost nebo státní dluhopisy, vzrostla, zatímco akciové trhy zažily odliv kapitálu. Index S&P 500 během několika týdnů klesl o téměř 19 % ze svého historického maxima, a přestože část ztrát již umazal, v době psaní článku je stále asi 8 % pod svou úrovní na začátku roku.
Na tuto situaci reagovaly i velké banky a investiční domy. Řada z nich radikálně snížila své cílové hodnoty indexu S&P 500 pro konec roku 2025. Ještě na začátku roku se většina predikcí pohybovala v rozmezí 6 500 až 7 100 bodů, ale aktuální odhady jsou mnohem opatrnější.
Například Nicole Inui z HSBC snížila svůj cíl z 6 700 na 5 600 bodů, což je pod výchozí úrovní indexu na začátku roku. A další velká jména ji rychle následovala:
- Oppenheimer snížil svůj výhled z 7 100 na 5 950 bodů.
- Yardeni Research během několika týdnů upravil prognózu z 7 000 na 6 400 a poté ještě níže na 6 000.
- Goldman Sachs korigoval svůj odhad z 6 500 na 6 200, a pak na 5 700 bodů.
- RBC Capital Markets snížil cíl z 6 600 na 5 500 bodů.
- Barclays upravil výhled z 6 600 na 5 900 bodů.
- UBS snížil svůj cíl z 6 400 na 5 800 bodů.
V kontextu těchto revidovaných predikcí si mnozí investoři kladou otázku: mám se stáhnout z trhu, držet pozice, nebo nakupovat pokles?
Odpověď nám může nabídnout historie. Podle dlouhodobých dat se po prudkých korekcích, jako je ta současná, často dostavuje období růstu – zejména pokud nejde o strukturální krizi, ale o krátkodobý šok. Dlouhodobí investoři, kteří zůstali na trhu i během podobných propadů v minulosti, byli zpravidla odměněni návratem cen a následným růstem. Navíc fundamentálně zůstává americký akciový trh silný: míra nezaměstnanosti je nízká, spotřebitelská poptávka přetrvává a technologické firmy dále rostou.
Nicméně je nutné počítat s vyšší volatilitou. Investoři by tak měli přizpůsobit svou strategii délce investičního horizontu. Kdo plánuje držet pozice roky, může současný pokles vnímat jako příležitost k levnému nákupu kvalitních akcií. Naopak ti, kdo plánují krátkodobé spekulace, by měli být obezřetní a připraveni na další výkyvy, dokud nebude jasnější vývoj celní politiky a její dopad na reálnou ekonomiku.
Z historického hlediska platí, že největší chybou během tržních poklesů bývá unáhlený prodej. Ti, kdo panikaří a prodávají ve ztrátě, často promarní následující oživení. Proto je nyní klíčové nejednat impulzivně, ale rozhodovat se na základě dat, výhledu a vlastní strategie.
