Článek
Když se Grigorij Šelichov vydal na svou odvážnou cestu po Aljašce, místní lidé ho od tohoto nápadu odrazovali a upozorňovali ho na možná rizika. „Místní obyvatelstvo ruské myslivce napadá a zabíjí,“ řekli mu tehdy zkušení obchodníci s kožešinami, kteří znali místní terén, ale rovněž poměry, které ve společnosti panovaly. On se však nenechal odradit a rozhodl se, že svou plánovanou cestu podnikne za každou cenu. 14. srpna 1784 se mu podařilo založit první stálou ruskou osadu, kterou pojmenoval jako Pavlovský přístav.
Toto místo se na následujících 20 let stalo hlavním městem tzv. Ruské Ameriky. Šelichov zde dokázal najít nejen obchodního ducha, ale i civilizační ambice. Povedlo se mu založí školu pro 25 eskymáckých dětí, kde se učily azbuku a počty. „Na tak obrovském území žilo překvapivě málo Rusů. I v době největšího rozmachu jejich počet nepřesáhl 800 osob,“ uvádí dochovaný historický záznam. Přesto se Rusům podařilo vybudovat několik dalších osad podél pobřeží Aljašského zálivu.
Dnes je Aljaška 49. státem USA.
Kontroverzní prodej století
Zlomový okamžik nastal v roce 1867. Carské Rusko bylo v té době velmi vyčerpané po prohrané krymské válce a navíc také technologicky zaostalé. Proto potřebovalo finance. Jak je ale získat, to nikdo netušil, dokud nepřišel velmi zajímavý a pro některé až kontroverzní nápad. Prodat Aljašku Spojeným státům. „Američané získali území za pouhých 7,2 milionu dolarů, což by v dnešní době odpovídalo přibližně 125 milionům USD,“ uvádí historické záznamy.
V USA se tehdy tomuto obchodu vysmívali a území přezdívali Sewardova lednička podle ministra Williama Sewarda, který koupi vyjednal. Kritici však brzy přestali psát své komentáře a o prodeji nebylo pochyb. V roce 1896 zde bylo objeveno zlato a vypukla zlatá horečka. „Jen do roku 1914 vytěžili zlatokopové zlato v hodnotě přes bilion dolarů,“ prozrazují historické záznamy, které byly z tohoto období dochovány.
Ale to byl teprve začátek, protože později se přidala ropa, zemní plyn a další nerostné bohatství. Dnes má Aljaška nejen ekonomický, ale především strategický význam. Při představě, že by měly Spojené státy doslova za humny ruské teritorium s takovým vládcem Kremlu, jakým je Putin, by asi měli v Bílém domě těžké spaní. Za zmínku stojí i další kuriozita spojená s předáním území. Když se Aljaška 18. října 1867 stala součástí USA, obyvatelé doslova přeskočili 12 dní. Ulehli ke spánku 6. října a probudili se až 18. října kvůli přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář.
Zdroje: wikipedia.com, www.loc.gov, diplomová práce
