Hlavní obsah
Lidé a společnost

Ďatlovova výprava: Při neštěstí přišlo o život deset lidí. Sovětská záhada zůstala nevyřešena

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Wikimedia Commons/Public domain

Stan výpravy na fotografii z 26. února 1959, jak jej nalezla pátrací skupina. Stan byl rozříznutý zevnitř a většina turistů utekla v ponožkách nebo bosí.

Historie je opravdu bohatá. Kromě toho, že svět má za sebou opravdu mnoho historických okamžiků, zůstaly některé události dodnes neobjasněny. Mezi ně patří i takzvaná Ďatlovova ztracená výprava.

Článek

Psal se rok 1959, kdy se skupina mladých lidí rozhodla uspořádat něco nevšedního, čím by se mohla zapsat do dějin. Dlouhou dobu debatovali o tom, co by to mělo být. Jeden mladý ruský student prohlásil, že by bylo dobré uspořádat společnou expedici na horu Otorten. Vedoucí skupiny se stal tehdy sedmatřicetiletý Alexejevič Ďatlov, který byl celou skupinou považován za nejzkušenějšího. Právě poté se o této výpravné skupině začalo hovořit jako o Ďatlovově výpravě. Celé této akce se zúčastnila skupina deseti lidí. Celá trasa vedla opravdu náročným terénem, a proto byla zařazena do kategorie číslo tři, tedy té nejtěžší. 23. ledna se všichni na svou dobrodružnou cestu vydali.

Cesta byla dlouhá a náročná

Jako první se museli účastníci skupiny připravit na dlouhou cestu vlakem, kterým se dostali do výchozího bodu, odkud se mohli dále vydat pěšky. V té době ukončil svou výpravu Jurij Judin, který mě vážné zdravotní potíže, které mu znemožnily, aby dále v této expedici pokračoval. Jak se později ukázalo, vleklé problémy, které si sebou nesl, mu vlastně zachránily život. Skupina ostatních pokračovala a užívala si toho, že se stanou jednoho dne hrdiny. Všichni si vedli své deníky, do nich si zapisovali každý zajímavý detail, který se jim vryl do paměti. „Zajímalo by mě, co nás na této cestě čeká? S čím se setkáme?“ ptal se jeden z těch, který dále ve výpravě pokračoval.

Podle dalšího deníku, který se posléze našel, vyšlo najevo, že se skupinka mladých lidí utábořila přibližně 1. února na zasněženém vrcholku hory Kholat Syakhl. Té se jinými slovy říká mrtvá hora. A to je také poslední zápisek, který si účastníci expedice zapsali. Co se dělo poté, můžeme všichni jen spekulovat. Když se skupinka lidí z výpravy nevrátila, ten, který na ně čekal v jejich táboře, zavolal policii. Ta na místo okamžitě vyslala pátrací tým až o pár týdnů později, a to kvůli tomu, že příbuzní zmizelých lidí si vymysleli, že se expedice protáhla. Rodiče jednoho ze zúčastněných si byli jisti, že jim to syn řekl. A tak to všichni považovali za uzavřenou věc. Ale to jen do chvíle, kdy se ani po měsíci skupina nevrátila domů.

Děsivý objev na vrcholku hory smrti

Když skupina pátracího týmu téměř po měsíci na tuto horu dorazila, objev, který učinili, byl hrůzostrašný. Na místě nalezli stan, který by zevnitř rozřezaný přímým řezem. Následující den nalezli tělo prvního ze zúčastněných. Tím si detektivové uvědomili, že je něco špatně. To ještě netušili, co je čeká. Když po několika dalších dnech nastala obleva, začalo se na povrch světa dostávat další děsivé odhalení. Těla všech devíti zúčastněných se nalezla rozházena po celém svahu hory, někteří byli zcela nazí, druzí byli rozřezaní na kousky, další neměli ani jazyk.

V té době bylo jasné, že se stalo něco zlého. Nikdo si však neuměl vysvětlit, co by to mohlo být. Jako hlavní vyšetřovatel této záhady byl pověřen Lev Ivanov, který po několika měsících vyšetřování došel k závěru, který byl nejasný. Nikdo nevěděl, co si pod tím má představit. „Příčinou zániku výpravy byla zdrcující síla, kterou turisté nebyli schopni překonat.“ Co tím však vyšetřovatel měl namysli, nikdo nevěděl. Lidé se začali domnívat, že dva členové této skupiny byli ve skutečnosti tajnými členy KGB. Proč by se však infiltrovali mezi tuto skupinu a s jakým cílem, nikdo neuměl vysvětlit. Poslední verze, která se také stala tou oficiální je, že se skupina turistů stala obětí laviny. Na to však reagovali další odborníci, kteří se zabývají zkoumáním lavin, kteří tvrdí, že svah, který na této hoře je, není dostatečně strmý na to, aby se zde mohla vytvořit lavina.

Vyšetřování z roku 2019 je nejasné

Úřadům však tento případ nedá ani do dnešního dne spát. Proto se místní ruské úřady rozhodli v roce 2015 znovu případ otevřít. Skupina vědců a špičkových odborníků se stále snaží přijít na to, co se osudný den 1. února 1959 doopravdy stalo. Ačkoliv je stále hlavní příčinou smrti těchto osmi lidí uvedena lavina, místní se shodují na tom, že musela být jediná a ojedinělá. Od té doby se totiž na tomto místě žádná jiná lavina nepotvrdila, ačkoliv zde vědci zabudovali několik senzorů, které by je na výskyt nebezpečných jevů upozornili.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz