Článek
Zdeněk Matějček a Jiří Langmajer ve své knize Výpravy za člověkem řeší zdravotní stav matky a dítěte. Pokud je například matka ve stresu, nedokáže se o dítě správně postarat a má nějaké výchovné problémy, vše se propíše i do vývinu jejího vlastního dítěte. Mnoho dětí nejen u nás, ale i ve světě je velmi často podvyživeno, rostou pomaleji, než by měly, a navíc se nevyvíjí stejně, jako jejich vrstevníci.
Podmínky jsou v rodině
Mnoho světových badatelů se shodlo na tom, že dobře živené dítě, které má dobré stravovací návyky a pevné rodinné zázemí, dospívá mnohem rychleji než děti, které jsou na tom o poznání hůře. Lépe živené děti navíc bývají více samostatnější, iniciativnější a dokáží mít velké sebevědomí už v raném věku. Za to může především matka, která má výchovu dítěte na starosti.
Pokud je matka cílevědomá a sebevědomá, vede k tomu i své dítě. Velký vliv na dítě mají i ostatní členové rodiny. Pokud je otec hravý a dokáže si své dítě udržet ve správné výchovné rovině, bude i jeho potomek silný a statečný. Důkazem jsou toho děti v Africe.
Indický kmen Dang
Proto se také někteří badatelé rozhodli sledovat několik dětí v západní Indii. Toto jejich vědecké bádání dospělo k závěru, že děti v této zemi velice strádají, nemají dostatek financí na základní životní potřeby, jejich rodina jim není schopna zajistit dostatek potravin a tyto děti jsou následně zaostalé a nevyvíjí se tak, jak by měly. Dokonce mohou mít různé vady řeči a motoriky. Děti trpí velmi často hladem, protože kojení je v tomto kmeni považováno za zbytečnou ztrátu času. A nejenom kojení. Každé jídlo je podle nich zbytečné a člověka zdržuje od práce. Matky se o své děti nestarají, jsou k nim apatické a nezajímají se o ně.
Urychlený vývoj afrických dětí
Ve srovnání s Indií jsou na tom o hodně lépe africké děti. Ty se podle vědců vyvíjejí abnormálním způsobem. Proto se badatelé zaměřili na pozorování dětí a mládeže v Senegalu a Zambii. Zde se mezi matkou a dítětem vyskytuje téměř neustálé spojení. Je prokázáno, že pokud má matka se svým dítětem neustálý kontakt, dítě se o to rychleji vyvíjí. Za zády své matky děti tajně pozorují svět osídlený lidmi. Tento fakt může způsobit rychlejší smyslový vývoj, což potvrzují i různé evropské studie. Ukázalo se, že africké děti dokáží ve třech měsících samostatně sedět, kolem šestého měsíce udělají svůj první krok a v devíti měsících začnou téměř samostatně chodit.
Zdroj článku:
Kniha: MATĚJČEK, Zdeněk a Josef LANGMEIER. Výpravy za člověkem. Praha: Odeon, 1981. Klub čtenářů (Odeon)
Webové stránky: Wikipedia, JSTOR, OxfordBibliographic
