Článek
Jaké by to bylo, dostat se k Jaderskému moři za necelé tři hodiny? Naprostý luxus, který byl Československu téměř na dosah. To by však v zemi nesměl vládnout krutý komunistický režim, který nám nic nedovolil. A jak to tedy všechno mělo být?
Sen se málem stal realitou
V roce 1915 přišel s nápadem Karel Žlabek, který měl jednoduchou myšlenku. Československu chybí moře a mělo by se tím něco dělat. A opravdu přišel s dobrým nápadem. S jeho nápadem souhlasil i tehdejší prezident Masaryk. Kdo byl však proti, byli komunisté. Ale Masaryk se nevzdával. V roce 1915 představil Masaryk britskému ministrovi zahraničí E. Greyovi na memorandu Independent Bohemia (Samostatné Čechy) nápad a vizi, jak by to mohlo vypadat, kdyby byl vybudován dopravní koridor, který by vedl mezi Rakouskem a Maďarskem rovnou k Jadranu. Nápad vypadal opravdu slibně.
Tunel až k československému poloostrovu
Nebylo to téměř nereálné. Své myšlenky se však po čase Masaryk vzdal a ujali se ho politici, kteří po první světové válce přemýšleli, jak by se to dalo udělat. Když se ho na následné mírové konferenci snažili prosadit a propagovali ho jako ten nejlepší nápad, komunisté byli zásadně proti. „Taková myšlenka je naprosto nestoudná a neobhajitelná,“ pronesl tehdy LIoyd George na adresu našich politiků.
Netrvalo to však dlouho a Karel Žlábek přišel s jiným nápadem. Rozhodl se, že by se dal postavit železniční tunel, který by končil v turisticky oblíbené Jugoslávii. Ani tento nápad se však neujal. Jeho vize byla taková, že by se vybudovala železniční trať dlouhá 350 kilometrů. Tunel by vedl pod Alpami, Rakouskem a končil by přímo u Jadranu. „Za pár let se jím bude přepravovat zboží i lidé. Rychlovlak cestu zvládne za dvě hodiny. Budeme nejrychlejším špeditérem v Evropě. Češi budou jezdit k moři na víkend,“ psalo se tehdy ve všech novinách.
Když už nesmíme mít moře, nemůžeme tam ani cestovat
Jenže komunisté řekli striktně ne. Nebáli se toho, že by to stálo hodně peněž. Jejich jedinou starostí byla možná emigrace obyvatel do jiných států a také snazší pašování zboží do vlasti. A když už tedy plán skončil pouze u namalovaných papírů, nepouštěli nás ani k moři. Pokud jsme chtěli vycestovat, museli jsme podstoupit několikadenní proces, plný papírování, žádanek a vysvětlování. Když vše člověk zařídil, stejně se dozvěděl, že nesmí vycestovat. Tehdejší režim opravdu nebyl jednoduchý a mnozí na něho vzpomínají jako na dobu temna a šikany.
Zdroje: wikipedia.org, YouTube.com, epochaplus.cz, stoplusjednicka.cz, lidovky.cz
