Článek
Již odmalička byli oba dva velmi šikovní a jejich rodiče je vedli k manuální práci. Tatínek je pravidelně bral k sobě do dílny, kde opravoval auta. Jeho chlapcům se to strašně líbilo a rozhodli se, že by chtěli vymyslet něco svého. Jednoho dne přišel nápad na letadlo. Jejich kamarád totiž přišel s myšlenkou, jaké by to bylo létat po světě, protože se chtěl podívat do světa svých oblíbených pohádkových postav. A tak se zrodil geniální nápad na výrobu letadla.
Začali jako opraváři kol
Orville a Wilbur Wrightovi žili v malém městečku Daytonu, které se nachází na jihozápadě amerického státu Ohio. A právě tam si otevřeli dílnu, ve které se původně zaměřovali na opravy jízdních kol. Jejich podnikání se ale změnilo v moment, kdy měli dostatek prostředků pro svůj geniální plán. Proto v roce 1872 začali kola nejen vyrábět, ale také navrhovat. Svou firmu po několika měsících pojmenovali jako Wright Cycle Company. V jejich odvětví se jim opravdu dařilo a o zákazníky neměli nouzi. Protože byli úspěšní, zisky mohli investovat do svého experimentování. Orville a Wilbur se zaměřili na zdokonalování řízení letadla, a proto se stali úspěšní i v oblasti letectví. K sobě do týmu přibrali i svého nejlepšího kamaráda Charlie Taylora.
První aerodynamický tunel
Charlie přišel s nápadem, během kterého dokázal vybudovat jeden z nejlepších aerodynamických tunelů. V něm mohli bratři otestovat přes 200 různých tvarů křídel. Následné výsledky ze svého testování si zaznamenávali do svých vlastních sešitových tabulek. Od roku 1899 se zabývali konstrukcí kluzáků. Na těch také vymysleli velmi propracovaný systém nazvaný wing warping, což v překladu znamenalo kroucení křídel. Právě zde pilot dokázal vzít do svých rukou dráty a změnil zakřivení křídel. Tím se následně změnil i tlak, který dokázal zvednout křídlo do vzduchu. Při zatažení za dráty se také mohlo křídlo zatočit nebo naklonit. V roce 1900 změnili místo pro testování svých kluzáků a dále pokračovali na písečné duně Kill Devil Hill v severní Karolíně.
Letadlo těžší než vzduch
Jejich poslední výrobek, kluzák Wright Glinder, měl nový revoluční způsob řízení kolem tří os. A tento systém řízení si také nechali patentovat. Začal se psát rok 1903 a světlo světa spatřil jejich legendární Wright Flyer, přezdívaný buď Flyer I nebo také Kitty Hawk. Orville na tento významný den o několik let velmi rád vzpomínal. „Když jsme se toho sedmnáctého probudili, louže vody, které zůstaly okolo tábora z minulých dešťů, byly pokryty ledem. Vítr dosahoval rychlosti 10–12 metrů za vteřinu. Mysleli jsme si, že se časem trochu utiší, a tak jsme ještě nějakou dobu zůstali uvnitř. Ale v deset hodin, kdy vítr byl stále stejně svěží jako dřív, jsme se rozhodli, že bude přece jenom nejlepší odstartovat. Dali jsme signál přátelům ze záchranné stanice. Wilbur uskutečnil neúspěšný pokus čtrnáctého, a proto při dnešní zkoušce přišla řada na mne. Jakmile se motor během několika minut zahřál, uvolnil jsem drát, který držel stroj u kolejnice, a on vyrazil proti větru. Wilbur běžel po straně a držel křídlo, aby udržovalo rovnováhu na koleji. Na rozdíl od pokusu ze čtrnáctého, který probíhal za bezvětří, musel teď stroj překonávat rychlost větru asi 43 kilometrů za hodinu, a proto startoval velmi pomalu. Wilbur byl schopen držet krok s aeroplánem, dokud se na konci dvanáctimetrové koleje nezvedl vzhůru. Jeden ze záchranářů si stoupl ke kameře právě v okamžiku, kdy se stroj dostal do výšky něco přes půl metru, a pořídil snímek. Velmi pomalá rychlost letu nad zemí je zřetelně jasná podle Wilburovy postavy. Let probíhal dost nejistě – zavinil to zčásti velký vítr a zčásti moje malá zkušenost s ovládáním tohoto stroje.“
Světový úspěch
17. prosince téhož roku bratři uskutečnili celkem 4 pokusy s tím, že se v řízení letadla pravidelně a poctivě střídali. Každý následně vzlétl celkem dvakrát. První Orvillův let měřil 39 metrů a trval 12 sekund a během tohoto letu také vznikla jejich nejvýznamnější fotografie. Wilbur Wright uletěl vzdálenost 279 m a ve vzduchu strávil dlouhých 59 vteřin. A s takovým testováním pokračovali ještě několik měsíců, dokud si nebyli zcela jistí, že jejich stroj je naprosto v pořádku.
Zdroj: History, Wikimedia, Brittanica