Článek
Energetická a inteligentní dáma. Milena Jesenská se narodila 10. srpna 1896. Svůj život prožila v duchu velkých vzestupů a pádů. Na jedné straně byla neohrožená a inspirující, na straně druhé lehkovážná a velmi problematická. Její tatínek byl úspěšný zubní chirurg, matka byla dlouhodobě nemocná, a tak Milena téměř celé dny seděla u její postele a hlídala ji. Otec se snažil využívat každé volné minuty a mizel z domova i na několik dnů. Mileně bylo teprve třináct let, když matka zemřela a ona se musela postavit na vlastní nohy.
Její život byl plný zvratů a hledání
Milena se rozhodla, že značně studovat, aby pomohla finančně zajistit svou rodinu. Byla přijata na prví dívčí gymnázium Minerva, které založila Eliška Krásnohorská. Právě během svého studia na této škole napsala své první texty, které vydávala pod pseudonymem. Bála se totiž tatínkovy reakce. S otcem si nerozuměla a s chutí o něm vyprávěla nelichotivé historky, které postupem času zaznamenávala i do své tvorby. Když byla malá, otec ji velmi často bil a trápil. Jeho přátelé pak jeho činy museli veřejně omlouvat.
Když si vydělala své první peníze, nakoupila potraviny do domácnosti, aby přilepšila všem svým sourozencům. Otec si ale její snahy nevážil a z domácnosti se ztrácelo jídlo, pití, a dokonce i oblečení. Otec však vždy chtěl, aby jeho dcera vystudovala medicínu. Milena ho poslechla, ale tuto práci nikdy dělat nechtěla. Nakonec se vrátila do starých kolejí a užívala si se svým chlapcem milostných radovánek. Když otěhotněla, šla na nelegální potrat. Jenže to byl znovu otec, kdo jí podal pomocnou ruku.
Kradla morfium
Její otec po několika měsících zjistil, že se mu z ordinace začalo ztrácet morfium. Ukázala se, že jeho dcera zahání deprese. Když se zjistilo, že začala krást i v pražských obchodech, zavřeli ji do psychiatrické léčebny. Když jí propustili, otec jí dal peníze, aby se mohla vdát za literárně vzdělaného bankovního úředníka Ernsta Pollaka. S ním se také odstěhovala do Vídně. Zde začala překládat do jazyka českého díla Franze Kafky, který byl její činností nadšený. Jeho práce ji zaujala, a proto mu napsala osobní dopis. Milena se tak následně stala jeho první oficiální překladatelkou do češtiny.
Památník, který na její počest vznikl.
Mezi nimi se však postupem času rozvinul více než pracovní vztah. Několikrát se osobně setkali a začali spolu udržovat intimní poměr. Pro Kafku byla Milena Jesenská múzou, vysněnou ženou, zvláštní partnerkou, kterou obdivoval a miloval. Když zemřel, Milena se vrátila do Prahy. Zde se v době nástupu nacismu zapojila do odboje, šířila letáky a burcovala lid proti Němcům. Během okupace neváhala chodit po ulici a nosit na sobě židovskou hvězdu, aby ukázala svou solidaritu se Židy. Jednoho dne říši došla trpělivost, Milenu zatkli a odvezli do koncentračního tábora Ravensbrück. Ani zde však neztrácela elán, a nadále proti režimu bojovala.
Zemřela jako hrdinka
Když se jí po nějaké době začalo dělat špatně, poprosila říšského lékaře o pomoc. Zjistilo se, že má vážně poškozenou ledvinu. Podstoupila operaci a vypadalo to, že se její stav zlepšuje. Zotavila se, ale nakonec ji selhala i druhá ledvina. Milena zemřela 17. května 1944 v koncentračním táboře na nedostatek zdravotní péče. Bylo jí pouhých 47 let. V dubnu 1995 jí jeruzalémský podpůrce holocaustu Jad Vašem udělil cenu Spravedlivá mezi národy a v říjnu 1996 jí Václav Havel im memoriam propůjčil Řád Tomáše Garriguea Masaryka II. třída.
zdroje: Wikipedia, ČRo dvojka, moderní dějiny, autorský text
