Hlavní obsah
Příběhy

Dcera mi řekla, jaký má plat v obchodě na pokladně. Nevěřila jsem svým vlastním uším

Foto: aleksandarlittlewolf/freepik.com

Dcera mi mezi řečí řekla, kolik bere jako pokladní v obchodě. Když vyslovila částku, zůstala jsem v šoku. Nechápala jsem, jak za takovou práci může dostat tak málo.

Článek

Odhalená pravda

Seděly jsme spolu u večeře, obyčejný večer jako každý jiný. Povídaly jsme si o práci, o počasí, o tom, co nového v obchodě, kde dcera dělá pokladní. Pracuje tam už půl roku, je spolehlivá, nikdy si nestěžuje, i když bývá po směně vyčerpaná. Vždycky říká, že „to není zlatý důl, ale člověk si zvykne“.

Ten večer ale mezi řečí utrousila: „Jo, a dostali jsme výplatu. Osmnáct tisíc čistého.“
Zvedla jsem oči od talíře. „Kolik že?“ „No… osmnáct,“ zopakovala klidně. „A to mám prý ještě víc než některé ostatní.“ V tu chvíli jsem měla pocit, že jsem přeslechla. Osmnáct tisíc za dvanáctihodinové směny, kdy stojí na nohou, komunikuje s lidmi, počítá peníze, dýchá studený vzduch z klimatizace a poslouchá občas i nadávky zákazníků?

Když mi došlo, co to znamená

Zeptala jsem se, jestli je to na částečný úvazek. Zavrtěla hlavou: „Ne, plný.“
„A máš aspoň příplatky za víkendy?“ „Jo, pár stovek navíc, když mám štěstí.“ Mlčela jsem. Zatímco ona si v klidu mazala chleba, mně v hlavě běžela jedna myšlenka za druhou.

Vzpomněla jsem si, jak po škole rozesílala životopisy, jak byla nadšená, že ji konečně vzali. Teď tam dře od rána do večera, a výplata sotva pokryje nájem a jídlo. „A jak to zvládáš?“ zeptala jsem se tiše. Usmála se. „Nijak. Počítám a šetřím. A doufám, že se něco změní.“

Když jsem pochopila, že nejde jen o peníze

Ten večer jsem dlouho nemohla usnout. Přemýšlela jsem, kam jsme se to jako společnost dostali. Moje dcera, která vždycky pomáhala lidem, je slušná, usměvavá a pracovitá, má plat, ze kterého se dá sotva přežít. Přitom každý, kdo někdy stál za pokladnou, ví, jak náročná ta práce je.

Druhý den jsem jí zavolala a řekla: „Měla by ses začít dívat po něčem jiném. Ne proto, že bys měla málo zkušeností, ale protože si zasloužíš víc.“ Zasmála se do telefonu a odpověděla: „Mami, díky. Já vím. Ale dokud se lidi budou bát říct si o víc, nezmění se nic.“ V tu chvíli jsem pochopila, že moje dcera je dospělejší, než jsem si myslela. Možná má málo peněz, ale má v sobě něco, co se koupit nedá a to hrdost a pokoru.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz