Článek
První bydlení
Když nám dcera oznámila, že si našla svůj první podnájem, byli jsme hrdí. Byla čerstvě po škole, měla novou práci, začala se stavět na vlastní nohy. Přiznávám, že mi to vehnalo slzy do očí. Ještě nedávno si hrála s panenkami na koberci a najednou řeší nájemní smlouvu. S manželem jsme jí pomohli s první platbou, trochu výbavy jsme jí dovezli, pár hrnců, utěrky, povlečení, co jsme měli doma navíc.
Říkala, že nás pozve na návštěvu, až si to trochu zařídí. Těšila jsem se, i když trochu se smíšenými pocity. Přeci jen, poprvé jdeme na návštěvu ne k dítěti, ale ke své dospělé dceři. Dovezli jsme koláč, víno a pár drobností do domácnosti. Otevřela nám s úsměvem, v bytě to vonělo svíčkou a levandulovým osvěžovačem, všechno na pohled čisté a útulné.
Ložnice jako z filmu
Obývák byl krásně zařízený, moderní sedačka, plno polštářků, v kuchyni měla pořádek jak v katalogu. A pak řekla, že nám ukáže ložnici. Otevřela dveře a my zůstali stát jako solné sloupy. Uprostřed místnosti stála kovová konstrukce, která rozhodně nebyla běžná postel. Rám s kovovými kruhy, pásy, na stěně háky, na zemi latexové oblečky, maska a několik věcí, jejichž použití jsem radši ani nechtěla vědět. V rohu vibrační stroj, nad postelí zrcadlo, všechno působilo jako scéna z filmu pro dospělé.
Nejdřív jsem si myslela, že je to nějaký žert, ale dcera naprosto vážně pronesla, že je to její prostor a že s přítelem vyznávají trochu jiný životní styl. Manžel vedle mě stál jak opařený, nevěděl, kam s očima a já jsem měla co dělat, abych neomdlela. Nechtěla jsem křičet, nechtěla jsem dělat scénu, ale moje vnitřní já plakalo.
Co s tím
Na zpáteční cestě jsme mlčeli dobrých dvacet minut, než manžel pronesl: „Takhle rychle jsem nikdy nedospěl.“ A měl pravdu. Je to její život, její tělo, její volba. Ale jako matka jsem z toho měla v hlavě vír, který trval několik dní. Když jsme dojeli domů, stále jsem ten pohled nemohla dostat z hlavy. Co se to z mé malé holčičky stalo…
Ne že bych ji kvůli tomu milovala míň. Ale člověk si představuje, že návštěva u dítěte bude o kávě a domácí bábovce, ne o tom, že musí zpracovat šok, že vlastní dcera má v ložnici výbavu, kterou by nečekal ani ve specializovaném obchodě.
