Článek
Společné úspory
S manželem jsme byli spolu přes patnáct let. Měli jsme společný účet, ale před pár lety jsme se domluvili, že si každý bude dávat část peněz bokem na vlastní koníčky. On byl odjakživa vášnivý sběratel známek, takže jsem neměla problém, když si odkládal peníze právě na ně. Tvrdil, že mu to dělá radost a že se jednou celá sbírka zhodnotí.
Nikdy mě nenapadlo jeho slova zpochybňovat. Občas mi ukázal nové kousky, barevné aršíky, historické série, a vyprávěl, odkud je má. Netušila jsem, že se za tím skrývá něco úplně jiného. Proč by taky mělo, nikdy jsme před sebou neměli žádná tajemství a vždy jsme si důvěřovali.
Nečekaný nález
Jednoho dne jsem doma hledala starou záruční listinu k našemu kávovaru. Prohrabávala jsem šuplíky v pracovně, až jsem narazila na malou papírovou tašku. V ní byla složená účtenka a ne ledajaká. Byla z luxusního butiku v centru města a částka na ní převyšovala to, co utratíme za měsíc na jídlo. Na účtence stálo: Dámská kabelka – pravá kůže.
Zůstala jsem stát s účtenkou v ruce a cítila, jak se mi rozbušilo srdce. V našem domě rozhodně žádná taková kabelka nebyla. Když jsem se manžela zeptala, co to má znamenat, nejdřív se tvářil, že neví, o čem mluvím. Pak řekl, že to koupil jako investici, prý se takové kousky časem zhodnocují stejně jako známky.
Nevěřím mu
Jeho vysvětlení ale nedávalo smysl. Proč by kabelku nechával někde jinde? A komu ji vlastně dal? Po chvíli váhání přiznal, že je to dárek. Ne pro mě, ale pro jednu kamarádku, kterou prý nechce jmenovat. V tu chvíli se mi podlomila kolena. Najednou jsem pochopila, proč se poslední měsíce choval odtažitě a proč už doma tolik nevyprávěl o svých nákupních úlovcích.
Ukázalo se, že peníze, o kterých jsem si myslela, že končí v jeho sbírce známek, mířily úplně jinam. Ten večer jsme spolu mluvili naposledy jako manželé, kteří si věří. Nešlo jen o kabelku. Šlo o lež, která se táhla měsíce, možná roky. O to, že za mými zády investoval do úplně jiného „koníčku“, než jsem si myslela.
