Článek
Mám narozeniny
Ráno začalo úplně obyčejně. Manžel odešel do práce, aniž by si na něco vzpomněl. Žádné přání, žádná káva do postele, žádný úsměv navíc. Připomínat mu to jsem nechtěla. Čekala jsem, jestli se ozve později. Den ubíhal pomalu. Žádná zpráva, žádný telefonát. K večeru jsem si už byla jistá, že zapomněl.
Nemrzelo mě to kvůli oslavě. Nechtěla jsem žádné balonky ani pozvánky, ale čekala jsem alespoň trochu zájmu. Jeden den v roce, kdy by člověk rád slyšel, že je důležitý. Místo toho ticho. A mě to rozhodilo víc než jsem čekala. Byla jsem opravdu smutná a půl hodiny jsem brečela ve sprše.
Zpráva ve správný čas
Seděla jsem doma, chvíli přemýšlela, jestli si mám nalít víno sama. V tu chvíli mi přišla zpráva od bývalého přítele, který mi popřál všechno nejlepší. Napsal krátce, ale hezky. Chvíli jsme si psali. Pak navrhl, že jestli chci, tak se můžeme potkat na kafe. Samozřejmě jen jako přátelé. Věděl, že jsem vdaná, a nešlo mu o nic víc. Neváhala jsem dlouho. Manžel seděl na gauči a díval se na fotbal, takže jsem věděla, že mu to určitě vadit nebude. Vzala jsem si kabát a odešla.
Sešli jsme se v malé kavárně, kde jsme kdysi trávili spoustu času. Mluvili jsme o práci, o životě, o tom, co se změnilo a co zůstalo stejné. Cítila jsem se zvláštně, ne provinile, ale spíš svobodně. Někdo si vzpomněl a si našel čas. Nešlo o žádnou romanci. Jen o to být s někým, kdo mě v tu chvíli chtěl vidět a chtěl se semnou bavit.
Návrat s odstupem
Když jsem se večer vrátila domů, tak manžel stále seděl na gauči a sledoval televizi. Když se mě zeptal, kde jsem byla, řekla jsem mu to na rovinu. Nepohádali jsme se. Nijak jsme to neřešili a bylo jen ticho. Druhý den mi přinesl kytici a řekl, že ho to mrzí. Přijala jsem omluvu, ale v hlavě mi zůstávalo prázdné místo, které se už nedalo úplně zaplnit.
Od té doby se něco změnilo. Ne ve vztahu s bývalým, ale v tom, jak se dívám na toho, s kým žiju. Už nehledám velká gesta, ale vím, že často lhostejnost bolí víc než hádky. Možná mi ten jeden večer pomohl, abych si uvědomila, s kým vlastně několik let žiju.
