Článek
Reakce na pošťáka
Náš labrador Max byl vždycky přátelský a klidný pes. Miloval lidi, děti i ostatní zvířata. Nikdy jsme ho neviděli štěkat na někoho ze sousedů, a dokonce i cizí návštěvy vítal vrtěním ocasu. Proto nám bylo divné, když začal reagovat agresivně jen na jediného člověka a to našeho pošťáka.
Všechno to začalo asi před půl rokem. Jakmile se ozval zvuk kroků na chodníku a zacinkání branky, Max zbystřil, postavil se k oknu a začal zuřivě štěkat. Když pošťák přicházel blíž, vrčel a snažil se prodrat ke dveřím. Mysleli jsme, že jde jen o instinkt hlídače, ale časem se to zhoršovalo. Max byl nervózní už hodiny před tím, než pošťák přišel a po jeho odchodu mu trvalo dlouho, než se uklidnil.
Chyba není v psovi
Rozhodli jsme se, že to začneme řešit. Zkusili jsme pošťákovi říct, ať si Maxe nevšímá, a párkrát jsme ho drželi na vodítku, aby si zvykl. Jenže reakce byla vždy stejná, štěkot, vrčení, zatažené uši.
Jednoho dne jsme byli doma oba s manželem, když pošťák přinesl balík. Max zuřil jako vždy, ale tentokrát jsem si všimla něčeho zvláštního. Pošťák, když si myslel, že se nedíváme, udělal k Maxovi prudký pohyb, jako by po něm chtěl chňapnout rukou, a pak se ušklíbl. V tu chvíli mi to začalo docházet.
Požádali jsme sousedku, která má okno přímo na náš dvorek, jestli by se na to nezkusila podívat, co se děje, když pošťák přijde a my nejsme doma. Za pár dní nám řekla, že pošťák Maxe přes plot provokuje, hází po něm drobné kamínky a občas na něho něco pokřikuje, aby ho vyprovokoval.
Tohle tady nechceme
Byli jsme v šoku. Vždycky jsme si mysleli, že pošťák je milý starší pán, který má zvířata rád. Okamžitě jsme to nahlásili jeho nadřízenému a zároveň podali stížnost. Od té doby k nám chodí jiný doručovatel a Max je zase klidný a spokojený.
To, co jsme zjistili, nám otevřelo oči. Nikdy by nás nenapadlo, že důvodem nenávisti našeho psa není instinkt nebo špatná zkušenost z minulosti, ale chování člověka, který měl být v jeho očích jen další přátelskou tváří.
