Hlavní obsah
Lidé a společnost

O svém kolegovi jsem si myslela, že je podivín: dokud jsem se nedozvěděla, že žije dvojí život

Foto: Vitaly Gariev/unsplash.com

V práci působil tiše, vyhýbal se rozhovorům, nechodil na obědy ani na firemní večírky. Všichni jsme si mysleli, že je prostě podivín. Až do dne, kdy jsem zjistila, že vede život, o kterém by nikdo z nás neuhodl. A nebyl to jen jeden život.

Článek

Vždy v rohu a sám

Můj kolega v práci je opravdový podivín. Skoro nikdy s nikým nemluví, nechodí na společné obědy a nikdy nebyl na žádném firemním večírku. Občas jsme se potkali u kávovaru, ale že bych během toho pětiminutového čekání na kávu zjistila, kdo vlastně je, to opravdu ne. Několikrát jsme byli i na firemním víkendovém pobytu na horách nebo u jezera a co myslíte? Ani jednou se nezúčastnil.

V kanceláři dokonce vznikaly legendy, že je to skrytý agent a podobně. Co se týče jeho pracovní morálky, tak se mu nedá vytknout v podstatě nic. Úkoly vždy plnil včas a zároveň byla jeho práce velmi kvalitní. Kvalitnější než práce většiny našich kolegů. Klasický ajťák. Ale zároveň na něm bylo něco podivného a zajímavého. Jakoby něco tajil.

Abrakadabra

Jednou jsem se v práci zdržela déle a on shodou okolností také. Odcházela jsem něco kolem sedmé večer a stavila se ještě do kavárny naproti firmy a dala si s kamarádkou čaj. Asi půl hodiny po mě odešel z firmy i kolega a já ho uviděla z kavárny. Viděla jsem, jak jde s velkou černou taškou přes rameno směrem ke kulturnímu centru v našem městě. Nevím proč mě to napadlo, ale rozhodla jsem se, že se podívám kam jde, takto poměrně pozdě večer. Vyběhla jsem z kavárny a začala ho sledovat. Opravdu šel do kulturního centra a jak vyběhl schody, tak zmizel v útrobách budovy. Vešla jsem dovnitř a všimla si plakátů, které hlásaly „Magická show“. Termín této show byl dnes a měla začínat asi za 15 minut. Rozhodla jsem se, že se půjdu taky podívat, když jde i kolega.

Tak tohle by nenapadlo nikoho

Koupila jsem si lístek u poklady a šla se usadit. Sál byl naplněn skoro celý a už to začalo. Když se však na pódiu objevil můj podivínský kolega z práce skoro jsem vykřikla překvapením. Tohle by mě nenapadlo ani v nejdivočejších snech. Celá show trvala asi hodinu a já se náramně bavila. Publikum ho po skončení ocenilo potleskem a já šla velmi mile pobavená a překvapená domů. Po cestě jsem přemýšlela, že každý možná žije určitým „druhým“ životem. Do tohoto kolegy bych nikdy neřekla, že se baví po práci magií a vystupováním před živým publikem. Hodně ho za to od té doby cením a jsem ráda, že jsem to zjistila, protože každý máme svá tajemství, díky kterým žijeme tak jak žijeme. A hlavně tajemství, která nás dělají spokojenými.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz