Článek
Návštěva obchodu
Šla jsem si odpoledne koupit jen pár drobností na večeři. Vešla jsem do malého obchůdku na rohu, kde bývá obvykle klid a za pultem stála prodavačka, kterou už jsem párkrát zahlédla. Přibližně třicetiletá žena, výrazná, sebevědomá, s výrazem, který vám dává najevo, že tady velí ona.
Začalo to docela nevinně. Zatímco markovala rohlíky, máslo a mléko, povzdechla si: „To je dneska hrozný, lidi nadávají na ceny, ale stejně nakupujou jak šílení. Všechno drahý a pořád nestíháme doplňovat.“ Přikývla jsem, abych nevyvolávala spor, a odpověděla něco v duchu, že dnes to není snadné pro nikoho, že i s dobrým vzděláním je někdy těžké vyjít.
Drzost
V tu chvíli se na mě podívala, naklonila hlavu a řekla: „Vy máte nějakou školu, že jo? Vypadáte na to.“ Přikývla jsem a tiše řekla, že mám vysokou. To jako by v ní něco zapnulo. Zasmála se, ironicky odfrkla a začala: „No vidíte. A já mám jen základku. A hádejte co, určitě vydělám si víc než vy. Tak mi řekněte, k čemu vám ta škola byla? To jste se mohla místo toho rovnou postavit za pult, ušetřit čas a už dávno mít klid.“
Zůstala jsem stát a chvíli jsem nevěděla, co říct. Ucítila jsem, jak mi hoří tváře a cítila, jak se mi v hrudi zvedá hněv i smutek zároveň. Snažila jsem se ale zůstat klidná a jen jsem se na ni podívala. Pak jsem klidným hlasem odpověděla: „Možná si teď vyděláte víc než já. Ale vysoká mi dala něco, co mi už nikdo nevezme, rozhled, schopnost přemýšlet, učit se, hledat cestu. To se nedá zaplatit výplatní páskou.“
Peníze nejsou všechno
Trochu znejistěla, ale nevzdávala se: „Jo? A co vám to je platný, když já mám každej měsíc víc? Můžu si koupit, co chci.“ Podívala jsem se jí do očí a řekla: „Možná dnes. Ale až přijde chvíle, kdy budete chtít něco změnit, zjistíte, že s tím, co máte, se nedostanete nikam dál. Já si můžu vybírat, kam půjdu, a nemusím stát za pultem, pokud nechci.“
V tu chvíli ztichla, sklopila oči a začala znovu markovat. Už se na mě nepodívala. Já sebrala tašku, poděkovala a odešla. Venku jsem se ještě chvíli cítila roztřeseně, ale také pyšně na to, že jsem se nenechala ponížit a ustála to. A doma jsem si znovu uvědomila, že peníze jsou sice důležité, ale nejsou všechno. Sebedůvěru, vzdělání a důstojnost vám nikdo nevezme. Ani prodavačka, která si myslí, že výplata je jediná hodnota v životě.
