Článek
Běžná kontrola
Byl to úplně běžný den. Měla jsem naplánovanou kontrolní prohlídku u kožní lékařky, kterou jsem už pár let odkládala. Všimla jsem si totiž drobné pigmentové skvrny pod okem, která se v posledních měsících mírně zvětšila. Myslela jsem si, že jde jen o znaménko, prostě nic zvláštního.
V čekárně jsem si četla časopis a vůbec mě nenapadlo, že si odtamtud odnesu něco víc než letáček o opalovacích krémech. Paní doktorka byla příjemná, vše si pečlivě prohlédla, a když došla ke skvrně pod okem, na chvilku se zarazila. Pak mi klidně řekla, že mě raději pošle na malý zákrok, aby to mohli poslat na histologii. Prý jen pro jistotu, dodala s úsměvem a já, i když trochu nervózní, jsem souhlasila.
Zákrok, který mě změnil
Zákrok proběhl za pár dní. Malý řez, místní umrtvení, nic dramatického. Po zákroku jsem měla pod okem malou náplast a sestra mi řekla, že mám počítat s menší jizvou. Byla jsem klidná, říkala jsem si, že když už, aspoň to budu mít vyřešené.
Jenže když jsem po pár dnech sundala náplast a poprvé se podívala do zrcadla, lehce mě zamrazilo. Pod okem zůstala hluboká rýha a jizva nebyla malá, ale výrazná. Místo hladké pleti teď v zrcadle vidím trvalou připomínku. Ostrý řez, který tak úplně nepůsobí jako drobný zásah. Od té doby se zrcadlu spíš vyhýbám. Každé ráno si make-upem snažím jizvu zakrýt, ale vím, že tam je. A každý večer, když se odličuju, znovu pocítím, jak moc se mi změnilo vnímání sebe sama.
Zdraví na prvním místě
Po pár týdnech přišly výsledky a naštěstí nešlo o nic zhoubného, jen neobvyklý typ benigního útvaru, který by ale časem mohl způsobovat potíže. Lékařka mi s úlevou řekla, že je dobře, že jsme ho odstranili včas. A já to vím taky, že zdraví je důležitější než vzhled.
Přesto mě to zasáhlo víc, než jsem čekala. Jizva mi neublížila fyzicky, ale změnila mi pohled na sebe samu. Možná časem zmizí a možná taky ne. Ale vím jedno a to, že jsem ráda, že nešlo o nic vážnějšího a zároveň už nikdy nebudu brát vlastní tvář jako samozřejmost.
