Hlavní obsah
Příběhy

Šla jsem na třídní schůzky: učitelka mi o synovi řekla věci, o kterých jsem neměla tušení

Foto: Freepik/freepik.com

Na třídní schůzky jsem šla bez obav, ale o to víc mě zaskočilo, co mi učitelka o mém synovi řekla. Nechápala jsem, jak jsem si toho všeho nemohla nevšimnout, když jsem s ním každý den doma.

Článek

Třídní schůzky

Na třídní schůzky jsem šla bez jakéhokoliv očekávání. Syn je v osmé třídě, známky má průměrné, občas dostane jedničku, občas trojku. Vždy jsem měla pocit, že všechno zvládá sám. Doma je klidný, nevyhledává konflikty a i když tráví dost času na počítači, nebyl důvod se znepokojovat.

Ve škole mě přivítala paní učitelka s úsměvem. Procházela jednotlivé body, chování třídy, plánované výlety, sbírky a pak, když šla jmenovitě po dětech, tak mě požádala, jestli bych mohla na chvíli zůstat i po skončení schůzky. Trochu mě to znejistilo, ale přikývla jsem. Říkala jsem si, že to nebude nic vážného.

Nevšimla jsem si toho

Když odešli ostatní rodiče, paní učitelka mě poprosila, ať si sednu. Začala pomalu a opatrně. Prý nechce nic zveličovat, ale syn se poslední měsíce výrazně změnil. Často působí nepozorně, zapomíná úkoly, občas se na hodinách uzavírá do sebe a vůbec nemluví. V kolektivu se začal stranit, se spolužáky téměř nekomunikuje.

„Nechci vás znepokojovat, ale mám pocit, že něco není v pořádku. Snažila jsem se s ním mluvit, ale uzavře se a řekne, že je všechno v pohodě.“ Seděla jsem jako přikovaná. Doma se choval pořád stejně, ano byl tichý, ale takový byl vždycky. Jenže tady to znělo jako varování. Začala jsem si vybavovat, kolikrát odpověděl jednoslovně, jak často se zavírá v pokoji. Možná jsem to opravdu nevnímala, protože jsem si myslela, že to k pubertě patří.

Řešení

Druhý den jsem si s ním sedla. Nešlo to hned. Nejdřív jen krčil rameny, pak tvrdil, že to učitelka přehání, ale nakonec se trochu otevřel. Prý se cítí pod tlakem, spolužáci ho moc neberou, má pocit, že mu nic nejde. Nechce mě zklamat, tak raději nic neříká. Bylo to pro mě těžké, ale ne protože bych byla naštvaná, ale protože jsem si uvědomila, že jsem to měla poznat dřív.

Dala jsem mu najevo, že jsem tu pro něj a domluvila jsem si schůzku se školní psycholožkou. Od té doby se snažím být víc pozorná. Méně předpokládat a víc naslouchat. Třídní schůzky už pro mě nejsou jen formální povinností, ale připomínka, že je třeba vnímat své dítě víc.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz