Článek
Spokojené manželství
Nikdy by mě nenapadlo, že se něco takového může stát v naší rodině. S manželem jsme spolu přes dvacet let, vychovali jsme syna, prošli si společně radostmi i starostmi. Přesto jsem se nedávno dozvěděla něco, co mi obrátilo život naruby a co mě zraňuje ještě víc, než samotná zrada.
Všechno začalo obyčejně. Jednoho večera, když jsme seděli s naším sedmnáctiletým synem u večeře, byl nezvykle tichý. Po chvíli řekl, že mi musí něco říct, ale že se bojí, jak zareaguju. Byla jsem zaskočená a začala se bát, že udělal nějaký průšvih. Jenže pravda byla úplně jinde.
Zrada, která bolí
Se sklopenýma očima mi řekl, že už před rokem viděl svého otce v naší zahradní dílně se sousedkou. Nešlo o obyčejnou návštěvu, viděl je objímat se a líbat. Byl tehdy tak v šoku, že nevěděl, co dělat. Manžel si ho prý všiml, zavolal si ho k sobě a poprosil, aby mi o tom nic neříkal. Řekl mu, že to byl jen momentální úlet a že by mi to ublížilo.
Syn prý celé měsíce žil s tím tajemstvím. Cítil se mezi dvěma mlýnskými kameny, na jedné straně nechtěl zklamat mě, na druhé straně nechtěl zradit otce. Doufal, že to byla jednorázová chyba, která se už nebude opakovat. Jenže letos v létě viděl, jak manžel a sousedka spolu znovu tráví čas, tentokrát v jejím domě. To ho donutilo promluvit.
Konec
Když jsem to slyšela, chvíli jsem nevěřila vlastním uším. Bylo mi líto syna, že v tak mladém věku musel nést takovou tíhu. A zároveň mě pohltil hněv, nejen na manžela za jeho nevěru, ale i za to, že našeho syna zatáhl do lží a donutil ho lhát vlastní matce.
Konfrontace s manželem byla bouřlivá. Nejprve popíral, pak přiznal, že se sousedkou udržoval vztah už delší dobu. Žádné vysvětlení, žádná omluva nemohla smazat to, že mě zradil a že využil synovu loajalitu, aby svůj románek kryl. Teď řeším, co dál. Jedno ale vím jistě, některé rány se nezahojí nikdy. A ta nejhlubší pro mě není jen ztráta důvěry v manžela, ale vědomí, že můj vlastní syn rok žil s tajemstvím, které ho muselo ničit zevnitř.
