Hlavní obsah

Syn si přivedl domů novou přítelkyni. Řekla nám, že máme hnusný byt

Foto: Freepik/freepik.com

Syn nám poprvé představil svou novou přítelkyni. Těšili jsme se na příjemný večer, ale místo toho nás urazila. Její slova o našem bytě nás zasáhla víc, než by kdo čekal.

Článek

První setkání

Když syn oznámil, že přijde i s novou přítelkyní, byla jsem plná očekávání. Každý rodič je zvědavý, koho si jeho dítě vybralo a já jsem doufala, že si padneme do oka. Upekla jsem koláč, uklidila byt a připravila stůl, abychom na ni udělali dobrý dojem. Chtěla jsem, aby se cítila vítaná.

Ze začátku všechno vypadalo dobře. Přišli usměvaví, přinesli malou kytici a chvíli jsme si povídali. Jenže pak, úplně z ničeho nic, se přítelkyně rozhlédla po bytě a pronesla: „No… tady to máte takové… docela hnusné.“ V tu chvíli jsem zůstala stát s pusou dokořán. Nečekala jsem, že někdo přijde do cizího bytu a bez ostychu takhle urazí.

Trapné ticho

Syn se zjevně snažil situaci zachránit, koktavě se zasmál a řekl, že si to určitě nemyslela tak zle. Ale bylo pozdě, atmosféra okamžitě ztuhla. Já i manžel jsme jen mlčky seděli, a i když jsem se snažila zachovat klid, uvnitř mě to bolelo. Vždyť tohle je náš domov, místo, kde jsme vychovali děti, a ona si dovolí ho shodit během první návštěvy.

Celý večer jsem se pak jen přetvařovala. Představovala jsem si, jak bych jí nejradši řekla, ať si sbalí věci a odejde. Ale kvůli synovi jsem se držela. On byl šťastný, zamilovaný, a já nechtěla pokazit jeho radost. Jenže čím víc jsem se na ni dívala, tím víc jsem si říkala, že jestli takhle mluví na začátku, co přijde později?

Rozhovor se synem

Po jejich odchodu jsme si s manželem sedli a dlouho mlčeli. Nakonec jsem se rozhodla, že si o tom musím se synem promluvit. Druhý den jsem mu zavolala a řekla, že její chování mě hodně zklamalo. Nechtěla jsem ho stavět před ultimátum, ale cítila jsem potřebu dát mu najevo, že takové chování není normální. Syn mě vyslechl, a i když ji bránil, myslím, že v hloubi duše cítil, že se zachovala nevhodně.

Dnes už se na tu situaci dívám s větším nadhledem. Lidé jsou různí a ne každý má v sobě taktnost a respekt. Pokud s ní syn bude chtít zůstat, budu se snažit to respektovat, ale zároveň jsem si stanovila hranici. Můj domov je místem, kde chci cítit klid a úctu a kdokoli, kdo k nám přijde, by to měl respektovat. Jinak tu pro něj dveře nebudou otevřené.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz