Článek
Návštěva obchodu
Byl to úplně obyčejný den. Potřebovala jsem dokoupit pár věcí na večeři, a tak jsem se zastavila v supermarketu. Procházela jsem mezi regály, když jsem koutkem oka zahlédla známou postavu. Nejprve jsem si myslela, že se mi to zdá, ale když se otočil, uviděla jsem ho jasně, byl to můj manžel. A nebyl sám.
Vedle něj stála mladší žena, krásně upravená, a smála se na něj tak, jak jsem se kdysi smála já. Ruku měl položenou na jejím rameni a vypadali jako pár. Srdce se mi zastavilo a nevěděla jsem, jestli mám utéct, nebo jít k nim a konfrontovat ho.
To se mi snad zdá
Zůstala jsem stát pár kroků od nich a sledovala, jak spolu nakupují. Bylo jasné, že to není náhodné setkání. A pak jsem si všimla jejich košíku. Ležely v něm svíčky, víno, jahody, šlehačka a balíček prezervativů. V tu chvíli se mi zatočila hlava. Bylo jasné, že mají v plánu romantický večer, takový, který jsme si kdysi dopřávali my dva.
Skoro jsem omdlela, musela jsem se opřít o regál, abych nespadla. Celé tělo se mi třáslo. Manžel si mě všiml až po chvíli. V očích mu probleskl šok, rychle schoval ruku z ramene té ženy a zamumlal: „To není tak, jak to vypadá.“ Jenže bylo. Všechno bylo přesně tak, jak to vypadalo. Nebyla to kolegyně, nebyla to kamarádka. Byla to milenka, se kterou plánoval noc plnou romantiky. A já jsem stála přímo uprostřed toho obrazu zrady.
Zrada
Neměla jsem sílu křičet ani se hádat. Jen jsem mu řekla: „Takže takhle je to doopravdy,“ a odešla jsem. Cítila jsem, jak se mi hrnou slzy do očí, ale nechtěla jsem, aby viděl, jak moc mě to bolí. Doma jsem se složila. Celou noc jsem přemýšlela, jestli jsem něco přehlížela, jestli byly signály, které jsem ignorovala.
Možná ano, ale nic by mě nepřipravilo na ten obraz jeho, milenku a košík plný věcí, které měly patřit do našeho vztahu. Druhý den jsem mu oznámila, že končíme. Nemělo cenu poslouchat výmluvy. Nákup, který měl být běžnou zastávkou, mi otevřel oči. A já už nikdy nezapomenu na to, jaké to je, když vás pravda zasáhne mezi regály supermarketu.
