Hlavní obsah
Příběhy

V práci se mi začaly ztrácet věci ze stolu: obvinila jsem přímého nadřízeného a ihned mě vyhodili

Foto: Freepik

Zpočátku šlo o drobnosti, které jsem považovala za náhodu. Když ale věci začaly mizet opakovaně, podezření padlo na mého šéfa. Místo pomoci od vedení firmy se mně do rukou dostala výpověď.

Článek

Pořádek na prvním místě

Na svém pracovním stole jsem vždy měla pořádek. Nepotřebuju žádný chaos kolem sebe, když mám na starosti komunikaci s klienty a správu smluv. Proto jsem si hned všimla, když mi začaly mizet drobnosti ze stolu. Nejprve to byla propiska, kterou jsem si přivezla z dovolené. Potom poznámkový blok, kde jsem měla přehled důležitých dat. Nejdřív jsem to sváděla na svou roztržitost, ale když zmizel i flash disk s pracovními daty, začala jsem přemýšlet, kdo za tím stojí.

Nechtěla jsem nikoho hned obviňovat. Myslela jsem, že třeba uklízečka něco omylem přemístila. Ale pak jsem si všimla něčeho zvláštního a to, že můj přímý nadřízený byl v posledních týdnech často u mého stolu, i když k tomu neměl důvod. A jednou jsem ho načapala, jak mi bez dovolení listuje v šuplíku. Když jsem se ho zeptala, co hledá, jen mávl rukou, že něco omylem založil.

Stížnost na vedení

Situace se vyhrotila, když mi zmizely osobní zápisky s hesly a poznámkami k projektům. Byl to ručně psaný sešit, který by stejně nikdo jiný nevyluštil. Už jsem to nevydržela a šla za ním. V klidu jsem se zeptala, zda mi něco nebere ze stolu nebo proč prohledává mé věci. Nechtěla jsem hned říkat, že mi za poslední týdny zmizelo ze stolu více věcí, hlavně mě zajímalo co mi na to řekne.

Jeho reakce byla chladná a útočná. Řekl, že ho moje paranoidní chování znepokojuje a že pokud mám taková podezření, ať si to jdu vyřídit s vedením. Myslela jsem, že ho to třeba přiměje k přiznání nebo aspoň k omluvě, ale nic z toho se nestalo. Druhý den jsem byla předvolaná na personální oddělení. Tam mi oznámili, že moje chování vůči nadřízenému bylo neprofesionální a nepřijatelné. Firma se rozhodla ukončit pracovní poměr okamžitě.

Nové začátky

Byla jsem v šoku. Přišlo to bez varování, bez možnosti to vysvětlit a hlavně se mě nikdo nezastal. Kolegové se mi vyhýbali, nikdo se nezeptal, jak to vlastně bylo. Odešla jsem ten den s krabicí věcí a směsí vzteku a smutku.

Dnes pracuju jinde a i když mě to pořád mrzí, beru to jako lekci. Někdy i ti, kterým máme věřit, nejsou fér. A když se ozveme, může to mít následky. Na druhou stranu bych si asi do smrti vyčítala, kdybych se neozvala.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz