Článek
Užijte si víkend
Nedávno jsem byla na návštěvě u dcery. Má dvě děti a s manželem plánovali nějaký prodloužený víkend. Ten den, kdy jsem byla u dcery jsem chvilkami hlídala děti a bylo to super. Krásně si hrály a já jí na konci dne nabídla, že děti klidně pohlídám přes víkend, aby si mohli prodloužený víkend užít o samotě.
Dceru nabídka překvapila, ale byla moc ráda. Bylo na ní vidět, jak moc by si chtěla odpočinout. Zároveň se však několikrát ujišťovala, jestli mi to nevadí a jestli to zvládnu. Co bych nezvládla, vychovala jsem tři děti v podstatě sama, protože manžel byl neustále v práci. Zeptala jsem se dětí, jestli by chtěli na víkend k babičce a ty nadšené souhlasily.
To jsem nečekala
Bydlím ve velkém městě a už to byl pro děti velký zážitek. Dcera bydlí na vesnici v domě se zahradou, takže když jsme přijeli před panelák, tak bylo vidět jak je to pro ně jiné a zajímavé. Děti vyskákaly z auta, vzaly si na záda své batůžky, kde měly sbalené věci a zamířili jsme si to rovnou do bytu. Představovala jsem si, jak upeču buchtu, podíváme se na pohádku a potom půjdeme na procházku. Víc jsem se nemohla splést.
První den probíhal asi takto: děti si vybalily batohy a přesunuly se z pokoje do obyváku. Tam začal boj o život. Samozřejmě v uvozovkách. Skákaly po gauči, vytahovaly věci ze skříní a z šuplíků a kreslilo se všude jen ne na připravený papír. Když jsem je seřvala, tak skoro nereagovaly. Občas se mi podařilo je na pár minut uklidnit, ale potom to začalo znovu.
Sčítání škod
V neděli se dcera naštěstí vracela poměrně brzo. Přijela si pro ně ještě před obědem. Já se dopoledne snažila uklidit, ale některé věci uklidit nešlo. Rozbitá váza, zlomená lampa a počmáraná zeď. To je jen malý výčet z toho co ti dva raubíři napáchali.
Když jsem dceři popisovala co se dělo, skoro se mi vysmála. Začala slovy: „Jo jo, toto mám doma každý den.“ Naznačila mi, že si za to můžu sama, že jsem jim nedokázala nastavit hranice. Vnoučata miluji, ale netušila jsem, že jsou takto vychované. Nejvíc zaskočená jsem však byla z reakce dcery. Čekala jsem alespoň omluvu nebo vysvětlení, ale ne výsměch. Rozhodla jsem se to neřešit, protože by se dcera mohla urazit a mohlo by to poškodit náš vztah. Příště si dvakrát rozmyslím, než si děti zase vezmu, protože si nechci nechat zničit byt ještě víc.
