Článek
Je zimní ráno v lednu roku 2001. Parkoviště u Moravských Budějovic působí klidně jako každé jiné ráno. Řidiči zastavují na krátkou pauzu, někdo vystupuje z auta, jiný jen na chvíli protáhne nohy. Všechno vypadá obyčejně. Jenže na okraji parkoviště stojí dvě velké transportní bedny.
Na první pohled vypadají jako běžný cirkusový náklad, dřevěné boxy zesílené kovovou mříží, jaké se používají k přepravě zvířat. Jenže když se lidé přiblíží, zaslechnou těžké funění. Uvnitř jsou medvědi.
Když se někdo podívá skrz mříž, uvidí dvě velké hnědé hlavy. Medvědice jsou vyčerpané a pohublé. Podle svědků mají obojky zaříznuté hluboko do srsti. Je zřejmé, že v těsných transportních bednách strávily dlouhou dobu. Lidé zůstávají stát s úžasem.
Medvědi
Brzy vyjde najevo, že bedny patřily putovnímu ukrajinskému cirkusu, který z místa odjel a své šelmy tam nechal. Medvědice tak zůstaly opuštěné na parkovišti. Nikdo přesně neví, jak dlouho tam byly, ale jejich stav ukazuje, že potřebují pomoc.
Zpráva o nálezu dvou velkých šelem se rychle šíří. Najednou stojí před lidmi nečekaná otázka, co s nimi bude dál? Dvě dospělé medvědice není možné jen tak převézt nebo někam umístit. Potřebují zkušenou péči, prostor a bezpečné zázemí.
Tehdy se dokonce začíná mluvit o tom, že pokud se rychle nenajde řešení, mohl by jejich osud skončit tragicky. V České republice totiž není mnoho míst, která by byla schopná přijmout dvě velké šelmy. Zvlášť ne ze dne na den.
Medvědice dostávají jména Marta a Míša a jsou převezeny do Zooparku Chomutov, kde nacházejí první dočasné útočiště. Ošetřovatelé se o ně začínají starat a jejich zdravotní stav se postupně zlepšuje.
Postupně vychází najevo i další zajímavý detail, Marta je matkou mladší Míši. Starší z medvědic se narodila kolem roku 1990, její dcera Míša přišla na svět o několik let později. Obě zvířata prožila velkou část života v cirkusu, kde byla využívána při vystoupení. Zoopark v Chomutově však nemůže být jejich trvalým domovem.
Řešení nakonec přichází ze středních Čech. Město Kladno se rozhodne vybudovat v zámecké zahradě speciální výběh, medvědárium, které by se mohlo stát novým domovem pro dvě zachráněné šelmy. V roce 2001 se tento plán skutečně podaří uskutečnit a Marta s Míšou se stěhují do Kladna.
Zpočátku jsou opatrné a nedůvěřivé. Léta strávená v cirkusu se nedají zapomenout ze dne na den. Ošetřovatelé si všimnou, že některé cirkusové návyky si medvědice stále pamatují. Když vidí lidi, někdy si sednou na zadní nebo zvednou tlapy, jako by čekaly na známý povel drezéra. Jenže ten už nikdy nepřijde.
Medvědi
Místo hlučné manéže kolem nich rostou stromy zámecké zahrady. Místo potlesku slyší jen šumění listí a hlasy návštěvníků, kteří se zastavují u jejich výběhu.
Postupně začnou objevovat nový svět, jezírko, kameny, stíny stromů i vůni trávy. Ošetřovatelé navíc medvědice pouštějí do výběhu v různých časech, aby mezi nimi nevznikaly konflikty. Každá tak má svůj prostor i klid.
Dnes patří kladenské medvědice Marta a Míša k nejznámějším obyvatelům zámecké zahrady. U jejich výběhu se zastavují návštěvníci z celé republiky a děti je pozorují s úžasem.
Jen málokdo si ale uvědomuje, že jejich příběh začal docela nenápadně, v transportních bednách odstavených na parkovišti u Moravských Budějovic.
A právě tam se začal psát příběh dvou medvědic, které dostaly druhou šanci na život. Návštěvníci zámecké zahrady v Kladně mohou při zastávce u medvědária udělat ještě jednu drobnost. Do připravené kasičky lze symbolicky přispět třeba „na med pro holky“ Martu a Míšu.
Med je pro medvědy přirozenou a velmi energetickou potravou, kterou ve volné přírodě vyhledávají. Sladké cukry jim rychle dodávají energii a pomáhají vytvářet zásoby tuku. A když medvěd objeví včelí úl, většinou ho zajímá nejen med, ale i výživné larvy. I malý příspěvek tak může zpříjemnit život dvěma medvědicím, jejichž příběh začal kdysi tak nešťastně na parkovišti u Moravských Budějovic.
Medvědi, Medvědi, Medvědi, Marta a Míša , Medvědi,
