Článek
Barokní zámek Veltrusy u Prahy, původně vystavěný jako letní sídlo hraběcího rodu Chotků, patří k architektonickým skvostům českých zemí. Jeho malebná poloha v krajině obklopené rozsáhlým parkem by mohla svádět k romantickým představám o šlechtických slavnostech a lovech. Přesto se však za jeho zdmi odehrávaly i události, které patří k těm nejtemnějším kapitolám českých dějin 20. století.
Program Lebensborn založil Heinrich Himmler v roce 1935 s cílem „posílit nordickou rasu“. V praxi šlo o podporu porodnosti dětí, které odpovídaly nacistickým představám o „árijském typu“. Stanice Lebensborn sloužily jako domovy pro těhotné ženy, především manželky či partnerky příslušníků SS kde měly porodit v izolaci a pod lékařským dohledem. Program se zároveň spojoval i s odnímáním dětí z okupovaných území, pokud splňovaly rasová kritéria.
Podle archivních materiálů Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), se jedinou doloženou stanicí Lebensborn v Čechách staly právě Veltrusy. Zámek byl během protektorátu zabaven a v jeho prostorách fungovalo zařízení určené pro těhotné ženy vybrané nacistickou správou.
Dochované dokumenty potvrzují, že zámek byl přímo zařazen do sítě Lebensborn e.V., která měla centrálu v Mnichově. Na rozdíl od jiných okupovaných území, kde podobných zařízení existovalo více, v Čechách šlo skutečně o jediný ověřený případ.
Z dostupných svědectví vyplývá, že na zámku byly ženy ubytovány v oddělených pokojích. Lékařský dohled zajišťovali němečtí lékaři a zdravotní sestry. Porody probíhaly přímo zde, a děti byly následně buď ponechány matkám, nebo podle rozhodnutí vedení Lebensbornu odebrány a svěřeny k adopci německým rodinám.
Historikové upozorňují, že dochované údaje jsou kusé, protože velká část dokumentace byla ke konci války zničena. Přesto existují archivní záznamy i výpovědi pamětníků, které svědčí o tom, že právě ve Veltrusech se rodily děti určené k „posílení árijské rasy“.
V poválečných výsleších některých bývalých zaměstnanců zámku se objevují zmínky o těhotných Němkách, které zde v naprosté izolaci čekaly na porod.
Pamětníci z okolí si ještě v 50. letech vybavovali, že na zámku pobývaly za války ženy, které „nikdo neznal“ a které po porodu mizely i s dětmi. Čas od času se objevují spekulace, že i jiné české zámky mohly sloužit podobnému účelu, hovoří se například o Konopišti nebo některých objektech v Sudetech. Avšak dosud nebyly nalezeny žádné důkazní materiály, které by tuto domněnku potvrdily. Veltrusy tedy zůstávají jediným doloženým místem programu Lebensborn v českých zemích.
Po osvobození v roce 1945 se zámek navrátil do české správy. Otázka jeho role v programu Lebensborn byla předmětem poválečného vyšetřování, avšak zničené archivy a nedostatek svědectví nedovolily plně zmapovat rozsah této činnosti. Dodnes proto zůstává řada otázek nezodpovězena.
Dnes je zámek Veltrusy spravován Národním památkovým ústavem a přístupný veřejnosti jako cenný příklad barokní architektury. Jeho historie je však také připomínkou temné stránky druhé světové války. Připomíná, že i místa, která působí romanticky a nevinně, se mohou stát svědky lidského utrpení a zneužití ideologie.
---
Zdroje:
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR): ustrcr.cz
Národní památkový ústav: npu.cz
Jan Kaplan: Lebensborn – Himmlerův program k produkci árijských dětí (Praha, 2000)
ČT24: Lebensborn v Čechách: Temná historie zámku Veltrusy
Archiv bezpečnostních složek (ABS), fondy týkající se protektorátu
---
Tento článek vychází z doložených pramenů a opírá se o dostupné archivní materiály i práce historiků. Veltrusy tak zůstávají jedinečným a tragickým místem, které ukazuje, jak hluboko dokázala nacistická ideologie zasáhnout do života jednotlivců i celých rodin.
