Jak na ukrajinské vítězství 2026

První dny jsme se budili a kontrolovali, jestli Kyjev ještě nepadl. Zda je ještě Zelenskyj na živu. Přišel statečný boj o Mariupol, světu se ukázala hrůza války jménem Bucha. To vše byl teprve začátek. Putin se přepočítal a s ním i celý svět.

A jak se zdá, máme tendenci sílu Ukrajinců stále podceňovat. Tento národ však přežil Stalina, přežil hladomor, ustál opakované zrady svých spojenců a roky čelí třídenní speciální operaci. Možná bychom měli začít sobě přestat nalhávat, že Ukrajina je slabá, že se bude muset něčeho vzdát. Ne!

K hroznému třetímu výročí od zahájení války jsme se rozhodli pro myšlení „out of box“ a sepsat, jak může Ukrajina zvítězit. Protože ona může zvítězit. A nebude to vůbec poprvé kdy větší a silnější armáda stáhne ocas. I jaderná velmoc může být poražena a nebude to poprvé. Věříme, že na takový článek uzrál čas.

Jen málo válek se rozhodlo mírovou dohodou v době, kdy ani jedna strana neměla rozhodující převahu. Proto jsou diskuze o míru, navíc v podobě v jaké probíhají, poněkud předčasné. Během roku 2025 se však mnohé může změnit ve prospěch Ukrajiny. A Putin to ví.

Začíná čtvrtý rok války a my bychom si měli připomenout, že je to Rusko, které za ty 3 roky bylo nuceno třikrát opustit rozsáhlá území Ukrajiny. Ukrajina osvobodila více území, než kolik Rus od roku 2022 okupuje.

Důvod ústupu okupantů byl vždy stejný - Rus vyčerpal všechny svoje zdroje a byl nucen se stáhnout. Jediná úspěšná ofenzíva, kterou okupant zrealizoval byl v úseku na Avdiivku, která pokračuje dodnes a je to jediný úsek kde Rus zaznamenává větší územní zisky. Ovšem ztráty na živé síly i technice jsou jedny z největších za celé období války.

Každý den ztratí o 20 % více živé síly, než kolik dokáže rekrutovat.

Každý týden ztratí zhruba tolik techniky, kolik dokáže vyrobit za celý měsíc.

Rozdíl ztrát se přitom v obou kategoriích navyšuje.

Obránci vstupovali do prvního roku války s výrazným technologickým deficitem. Prakticky žádnými systémy elektronického boje, zastaralým letectvem, nedostatečnou protivzdušnou obranou, téměř žádné průzkumné drony a žádné možnosti útoků na větší vzdálenost.

Výjimku tvořily nižší desítky kusů Bayraktarů, které na začátku odvedly obrovský kus práce, ale dnes nepředstavují ani pro jednu stranu závažnější hrozbu.

Až do minulého roku Ukrajina všechny tyto nedostatky doháněla. V druhé polovině roku 2024 pak vůbec poprvé začala Ukrajina okupační síly v mnohém technologicky převyšovat.

Díky sankcím a mizerné domácí výrobě Rusko nedokáže nahrazovat žádné z moderních zbraní. Úspěšnost vzdušných útoků do týlu se dlouhodobě drží pod deseti procenty. Úspěšnost útoků na zemi v jednotkách procent.

To ale neznamená, že by Rusko nevládlo obrovskou silou. V množství techniky i lidí stále vede. Sice nyní nemá rozhodující sílu k porážce Ukrajiny, ale aby Ukrajina dokázala zvítězit v roce 2026, bude to vyžadovat velkou dávku úsilí. S podporou nás i spojenců je však vítězství možné a budeme-li chtít, tak téměř jisté.

Je několik věcí, které Ukrajina musí zvládnout a v některých případech bude vůbec první zemí na světě, která to dokáže. Ty úkoly jsou v podstatě dva.

Pro vedení rozsáhlé ofenzívy je potřeba vytvořit nikoliv samotné brigády, ale celou samostatnou armádu. Jak jsme byli sami svědky během letní ofenzívy v roce 2023, příprava na ofenzívu a současné držení fronty je tak vyčerpávající, že i když prolomíte obranu nepřítele, tak již nezbývá dost sil na postup hluboko do týlu. A jedině při průlomu dále než dva kilometry se začíná obrana drolit. Jinak řečeno - brigády které drží úseky fronty mají nepřítele co nejvíce vyčerpat, a pak má plnou silou udeřit úplně nová armáda.

Proč celá armáda? Protože frontu drží jednotlivé brigády s lokálním velením. Válka je dnes ale natolik komplexní, že pro zdařilý postup je třeba koordinovat se na taktické i strategické úrovni způsobem, který nemá v historii válčení obdoby. Ofenzivní armáda může získávat zkušenosti díky dílčím protiútokům přímo na frontové linii a vytrénovat se pro mechanizované koordinované akce. Aktuálně takto funguje například „Třetí šturmová“ a tak víme, že to lze. Musíme takto ale vytvořit celou armádu, nikoliv brigádu.

Má na to Ukrajina lidi? Ano, má. Možná vás to překvapí, ale Ukrajina drží velké rezervy vycvičené lidské síly daleko od fronty. Neprozrazujeme nic, co by nevěděli sami Rusové. Prakticky je schopna kdykoliv, s několikaměsíční přípravou, provést další ofenzívu v rozsahu té u Kursku. Tyto strategické rezervy zároveň drží Rusy na uzdě.

Pro vítězství by však tyto rezervy potřebovala navýšit přibližně pětinásobně. Jedině tak by dokázala mít dostatečnou lokální převahu tak dlouho, až by se fronta úplně rozpadla. S výcvikem by s ohledem na množství museli pomoci spojenci. Stejně tak s výstrojí, výzbrojí a vytvořením rezerv pro finální úder.

A proč v roce 2026? Protože i ruské zdroje uvádějí, že zhruba v té době dojde při tomto tempu ztrát ruský mobilizační potenciál. Díky ekonomice u konce s dechem by již neměla zdroje na rozsáhlou vlnu nucené mobilizace. Ukrajinci by tak stáli proti poslední ruské půlmilionové armádě. I tak by útočili proti početní převaze a proto by si potřebovali osvojit ještě jednu věc, na které nyní aktivně pracují.

Ukrajina je na Ukrajině aktuálně nejlepší armádou z pohledu vývoje elektronického boje - rušičky. To vedlo na obou stranách k vývoji systémů dronů, které létají na optickém vláknu, které se odvíjí přímo ze stroje. I v tom získala Ukrajina v loňském roce výrazně navrch.

Aktuálně vyrobí přibližně 1,5 milionů dronů ročně, další stovky tisíc nakoupí. Výrobní kapacitu má ale na 4 miliony kusů.

V tomto roce si osvojí první fázi létajících kamikadze rojů. Nebude to ještě plně autonomní systém, ale na rozdrcení útoků pěchoty nebo kolony vozidel to bude dostatečné.

To však nestačí!

Abyste dokázali rychle prorazit na konkrétním úseku, potřebujete sebevražedné pozemní drony. U nich byl doposud problém se signálem, ale to již je vyřešeno tenkými optickými vlákny odvíjenými přímo ze stroje. Ukrajina má nyní několik velice slibných dronů, které dokáží zdolat obtížný terén a vjet až do zákopu.

Je tam potřeba navigace kopilota ze vzduchu, ale tímto způsobem jsme schopni ve velmi krátkém čase vyčistit celý zákopový systém bez velkých ztrát na životech.

Teď si představte, že na Rusa útočí dělostřelectvo, létající drony a vlna za vlnou pozemní drony s trhavinou o síle dvou protitankových min. Neexistuje pozice, která by odolala. Tyto stroje se taky postarají o velkou část odminování pro pěchotu. Proto musí být jejich výroba velmi levná a tedy masová.

Lokálně pak potřebujete velké množství dělostřelecké munice a létajících dronů pro potlačovací palbu pilotů dronů protivníka. Optimálně s vyvinutím lepšího systému detekce kvadrátu, ze kterého protivník vzlétá. To je zatím bohužel / bohudík v plenkách a odkázáno více na rozvědku.

Kromě těchto dvou věcí se bude Ukrajina nadále zlepšovat ve všech oblastech o kterých se běžně píše. Bude zlepšovat systém velení, navyšovat počet vlastních průzkumných dronů na nebi. Pokračovat ve strategii ničení jakékoliv techniky, která se jen přiblíží na dva kilometry k frontové linii. Zlepšovat budování obraných postavení. A pokračovat v ničení logistiky a ekonomické síly v týlu nepřítele.

Pro vítězství si však také musíme sáhnout do svědomí a rozhodnout se ji trochu pomoci.

Doposud Evropa využívala jen část z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Většina států Evropy by již měla pochopit, že nemá smysl se tvářit, že vztahy s Ruskem se v nejbližších dekádách vrátí do nějakého předválečného normálu. Dokud bude u moci Putin a jeho banda tak toto je nový normál. Vztahy se do normálu, bez porážky současného vedení, nevrátí.

Je na čase do svých účetních knih zapsat ztráty za aktiva v Rusku (většina již je stejně rozkradena) a můžeme začít využívat nejen část výnosů, ale aktiva samotná. Nebo alespoň všechny výnosy.

Je to dostatek prostředků na to, abychom vysílenou ruskou armádu v roce 2026 roznesli na kopytech.

Pomalé vaření ruské žáby v hrnci se ukázalo jako silně neefektivní. Dalo Rusku čas připravit se na dlouhou válku a nechat na západě vyhrát své agenty volby napříč politickým spektrem.

My oslavujeme sankce na stínovou flotilu, přitom vlády vědí, že se jedná pouze o deset procent stínové flotily. Můžeme zakázat vjezd do přístavů všem lodím. Můžeme dokonce zablokovat hlavní ruské přístavy, nebo alespoň omezit jejich provoz.

Potřebujeme zakázat ruské a íránské instituce, o kterých víme, že se podílí na financování proruských subjektů a obcházení sankcí.

A rozhodně můžeme zakázat i zpřísnit sankce na komodity. A to nejen na společné úrovni, ale jednotlivé státy mohou tyto sankce ještě zpřísnit na vládní úrovni, dle vlastní expozice vůči závislosti na komoditě a riziku, které pro ně Rusko představuje.

A co je nejdůležitější - měli bychom zakázat pohyb ruských agentů napříč Evropou. Prostředky na jejich lokalizaci má každý stát k dispozici. Neděje se ale nic.

Proč Evropa mluví tak málo s Tureckem? Proč nemáme vyjednávací týmy ve střední Asii? Evropa má těmto zemím rozhodně co nabídnout. Ekonomicky rozhodně více, než je přínos z prostředků, které mají z tolerování obcházení sankcí.

Jak již bylo řečeno, je potřeba navýšit výcvikové kapacity v Evropě na několika násobek. Prostředky na to jsou ve zmrazených aktivech i ve společném financování. Pokud nechceme, aby za deset let umírali ve válkách naše děti, musíme se postarat o výcvik těch, kteří jsou donuceni za svou zemi a své děti bojovat již dnes.

Není to ale záležitost rozhodnutí na úrovni Evropy a politiků. Je to o rozhodnutí každého z nás. Opravdu chcete chaos populistů a diktátorů, který v posledních dnech vidíme v míře nevídané?

Aby zlo vyhrálo stačí aby dobří lidé nedělali nic.

I pro běžné lidi jsou tři domácí úkoly.

Pokud podpoříte přímo naši operaci Bobr zde, budete nejzlatější.

Z vítězství a prosperity Ukrajiny může těžit Evropa další čtyři dekády. Dekády kdy nás čekají ty největší výzvy, jakým kdy přelidněná planeta čelila. Na Ukrajině leží bohatství ve stovkách miliard dolarů a strategická potravinová rezerva pro celou Evropu a rozvojový svět. Nenechme si nalhat, že je výhodné si ji dnes nechat sebrat.

Vaše podpora dnes, na začátku čtvrtého roku války, pomůže Ukrajině zvítězit v roce 2026. A bude to i naše vítězství.

ZDROJE: