Rok, který nemáme

Jako všichni trochu příčetní lidé jsme rádi za pomoc a to jakoukoliv. Cítíme, ale že je naší povinností poukázat na nepříjemnou realitu. Je tak nepříjemná, že bychom ji rádi přehlédli. Pokud ji budeme nadále ignorovat tak nakonec prohrajeme a válka se rozšíří. PŘITOM ŘEŠENÍ EXISTUJÍ

PROČ ROK NEMÁME LZE ROZDĚLIT NÁSLEDOVNĚ

Jak psal třeba @AndrejPoleščuk, balíček pomoci není ani zdaleka o munici. Na munici jde jen část a při současné ceně munice nejde o závratná čísla.

Aktuálně Rusko přestřílí obránce místy až 10:1. A to jen v dělostřelecké munici. Nebavíme se o tom, že hází měsíčně tisíce KABů FABů a toto číslo stále navyšují.

Proslýchá se, že na ofenzívu budou mít díky dodávkám z Číny, Íránu, Severní Koreji a vlastní výrobě až miliony granátů. Doufejme, že to tak nebude.

My se přitom bavíme o tom, že budeme schopni dodat v lepším případě okolo milionu. Zatím jsme v dodávkách ale vždy narazili na byrokratické a procesní překážky, a tak i přesto že peníze na zbraně máme nejsme je schopni nakoupit a dodat.

Naše česká iniciativa je sice úspěšná ve výběru peněz, tak jako všechny iniciativy, ale bohužel první dodávky v objemu nižších stovek tisíc se dočkáme nejdříve v červnu (možná). Píše se o tom třeba zde.

V lepším případě tak celkové dodávky v tomto roce povedou k tomu, že nás Rusové nepřestřílí 10:1 ale třeba jen a pouze 2:1 pokud se zaseknou i jejich dodávky. Zlepšení však můžeme očekávat až v druhé polovině roku. To je zřejmě důvod proč Rusové spěchají a chtějí ofenzívu rozjet na začátku léta.

Letos nám Rusové dokázali zdevastovat klíčovou infrastrukturu jako nikdy předtím. Chystali se na to dlouho. Sedm slíbených (opět slibem nezarmoutíš) Patriotů přitom nebude mít zásadní dopad. K číslu 7 jsme se zavázali, ale reálně jsme k němu dost daleko. Zatím jsme našli 4 systémy a jednáme, politikaříme.

Ano, ochráníme města a klíčovou výrobu na západní Ukrajině. Bohužel ale nedosáhneme na ochranu toho nejdůležitějšího, a to je obranná linie. Na to budeme potřebovat jiné systémy. Rakety do Patriotů jsou příliš drahé.

Budeme potřebovat stíhačky a rakety do nich. Šestnáct stíhaček F-16 to nevyřeší. A trapné ujištění Dánů ať se nebojíme, že budou, protože narychlo prodalo velkou část flotily do Argentiny dává tušit, jak moc ochranu vzdušného prostoru bereme vážně.

Rus se na F-16 dlouho připravuje a navýšení výroby naváděných klouzavých pum na tisíce měsíčně a prodloužení jejich doletu mu zajistí tento rok dostatečnou výhodu.

Přitom právě klouzavé bomby vede ke zhroucení obrany v městských zástavbách (Avdiivka, Mariinka, následuje Časiv Jar), byť s masivní podporou všech ostatních prostředků. Velké ztráty nám působí i jinde. V poslední době nás FABy doslova vybombardovali z pozic.

Přitom jak ukázal případ Írán /Izrael tak řešení je pouze otázkou politické vůle. Především v otázce PVO.

Zdržení pomoci vedlo k několika nepříjemnostem.

Ukrajina nevěděla s čím může počítat, protože ze slibů armádu nepostavíš. Jeden z důvodů nedostatečné mobilizace (ne největší, ale důležitý).

Obrovská převaha na bojišti vedla k tisícům zbytečných úmrtí a proražení fronty na několika klíčových úsecích.

Abychom tyto díry ucpali a postup okupantů zastavili nasadili jsme obrovské množství těch nejlepších brigád a lidí. Ty lidi jsou nyní ranění, vyčerpaní, doslova zválcovaní a nejbližší měsíce je nemá kdo nahradit.

To že jim za pár měsíců dáme munici bude mít podstatně menší dopady, než pokud bychom dodrželi slib a munici dodali včas alespoň ve slíbeném množství. Loni jsme ze slíbeného milionu dodali asi třetinu.

To, že je munice dostupná mimo země EU se vědělo celou dobu, jen si na tom nemůžeme tak namastit kapsu. Nákupy blokovala hlavně Francie, Řecko.

Největším průšvihem je ale jednoduše naprosto fatální zanedbání mobilizace z ukrajinské strany, zanedbání přípravy vojáků a žádná politická vůle tohle vysvětlit lidem.

Lidé musí vědět, že tohle není ATO, že Rus přijde a vezme všechno a že prostě musí jít bojovat. A v tom bohužel současná politická elita Ukrajiny selhává a defacto na to rezignovala.

Rus má již teď převahu v živé síle. To že do statistik zahrneme celníky a policisty ho neobalamutí. Pokud zvládne to co plánuje, tedy připravit několik set tisíc nových lidí a pustí  je na frontu, těžko nám pomůže že nás přestřílí jen 2:1.

A bohužel průběžná mobilizace sice probíhá, ale ta větší ještě ani nezačala. Nedostatek vojáků je opět problém akutní. Papírově jich možná máme dost, ale po dvou letech bojů a zastavování zbytečných průlomů je velká část zraněná, demoralizovaná, unavená.

Podíváte-li se pořádně na mapu a místa kde Rus prorazil tak jsou zjevné dvě věci.

Tou první jsou samotné výběžky, laloky kudy se na nás hrne. Dokud byla fronta zarovnaná tak jsme potřebovali podstatně méně lidí na udržení daného úseku. Pokud ale musíte vyplnit pěchotou všechny remízky kolem průlomu tak vám zákonitě obrana musí prořídnout. Potřebujete prostě více lidí, na které se navíc střílí z více směrů.

Tou druhou je, že ty průlomy jsou v docela jasných rozestupech, které umožňují z každého výběžku pokračovat na západ nebo začít zavírat kotel jak na jih tak na sever, podle toho kde budeme mít nejméně lidí. Je to tedy poměrně slušně udělaná příprava na nadcházející ofenzívu a zaděláno na skutečně velké problémy.

Velmi nebezpečný je například průlom u Ocheretyne, který pokud rozšíří tak mohou pokračovat na západ. Tím obejdou obrané linie, které „byly vybudovány“ za Avdiivkou. Jejich vybudování bylo navíc spíš na papíře, než že by skutečně existovali.

Kdyby existovali nejsou naši kamarádi mrtví.

Ono když totiž děláte na kopání linie výběrové řízení tak firmy raději staví protitankové příkopy u Oděsy, než na místech kde na ně dopadají dělostřelecké granáty. Takže obranou linii u Avdivky prostě nikdo nekopal, jako první se začalo se třetí linií a za Mariinkou se začalo až v posledních týdnech.

Nejsme analytici, ale balíček pomoci z USA byl schválen jen proto, že hrozil akutní kolaps fronty.

Přišel moc pozdě na to, aby nám zajistil jakoukoliv větší taktickou výhodu. Nepochybně díky němu budeme moct vést lokální protiútoky, ale to je tak všechno.

Západ prostě hrál příliš dlouho taktiku „Boj do posledního Ukrajince“. Tak dlouho, že bude velmi obtížné tuhle zatáčku vybrat.

V následujících měsících počítejte spíše se špatnými zprávami s dílčími úspěchy v týlu nepřítele.

Stále můžeme vyhrát, ale bude to trvat mnohem déle, než bylo třeba. Podaří se to jen pokud zásadně změníme myšlení. Ukrajina si musí přestat hrát na demokracii, protože je ve válečném stavu a musí si sama říct, zda pro obranu je ochotna udělat všechno. Teď to tak není a ta země má ještě obrovské rezervy.

Velké domácí úkoly ale čekají i na západ. Pokud má Rus přečíslení na nebi 30:1 a mi raději prodáme vyřazené stíhačky Argentině tak ještě stále nechápeme co se vlastně děje.

Ať skončíme optimisticky. Rusa můžeme porazit levou zadní. Zde pár bodů, které proto musíme udělat:

Munice musí být skutečně dodávána. Evropa zatím dokázala jen to, že je na munici schopna vybrat peníze.

Jak ukázali britské fondy (nevyčerpaných 900 milionů liber), ale i neschopnost zahájit novou výrobu, je problém v byrokracii. A to jak v Evropě, tak bohužel i na Ukrajině.

Dodat munici je téměř nemožné a na prodlevu naráží i česká iniciativa. Zatím neproběhly zásadní procedurální změny, aby se proces dodávek munice zjednodušil, zjednodušil přístup firem do fondů kde peníze leží na hromadách a nebo k bankovním úvěrům. Stejné procesní problémy jsou pak na ukrajinské straně.

Ukrajina naráží na tak absurdní věci, jako že se úředníci bojí dát razítko na dodávku munice, protože je o dvacet dolarů na granátu dražší než zásilka, která je slíbena, ale dorazí o tři měsíce později. Hrozí jim totiž následně obvinění z korupce.

Bohužel vojáci potřebují granát teď a nezachrání jim život levnější zásilka, co má dorazit za tři měsíce. Navíc dorazí nakonec za pět měsíců a dorazí půlka.

Tohle je zcela v kompetenci politiků a je potřeba aby začali šlapat do pedálu. Je potřeba otevřít nové závody na munici, na drony, komponenty, na výbušniny a nastavit proces průběžných dodávek.

Volný trh umí vyřešit ledacos, ale válka do toho rozhodně nepatří.

b) PVO - OBRANA VZDUŠNÉHO PROSTORU

To, že máme dodat dávno 7 Patriotů je bez diskuze. Dosah těchto zbraní ale neumožňuje chránit to nejdůležitější a tím jsou životy vojáků a jejich obranná postavení.

Musíme začít sami chránit alespoň vlastní hranice. Nemůžeme nechat ruské Šahídy a rakety, aby ukrajinskou PVO obletěly přes naše území a zaútočily z nechráněné strany. To se dnes reálně děje.

Pokud však chceme skutečně vyhrát musíme začít chránit nebe nad západní částí Ukrajiny. O eskalaci přitom nejde, protože podle Putina ani podle Chcimírů se tam neválčí. Jak ukázala situace Izrael / Írán tak to umíme a dělat můžeme.

Ukrajina potřebuje systémy PVO které ochrání frontu proti leteckým pumám FAB, KAB a na to nejsou Patrioty vhodné.

Navíc vzdušný prostor na frontě má mnohem více vrstev, od stíhaček po laciné FPV drony. Prioritou západu musí být zničení nosičů klouzavých bomb a rozklad organizační části vzušného prostoru ruské armády. To jsou například průzkumné drony typu Orlan. Bez nich Rus neví kam střílet a běžné komerční drony toto nenahradí.

Dodat Ukrajině Oči. Tedy drony podobné Orlanu. Minimálně tolik abychom vyrovnali převahu Rusů.

Bude třeba rozhodně více než 16 stíhaček.

Ukrajina si musí udělat domácí úkol, podívat se alespoň jak průběžně mobilizují v Rusku a začít dělat něco proto aby tomu zvládla čelit alespoň v poměru 1:3 což odpovídá velikosti země. Musí změnit přístup k odvodům i k výcviku. Za dva roky války pro to bohužel neudělala Ukrajina vůbec nic a plete si současný konflikt s válkou která tu byla od roku 2014 do 22.

- Navýšit počet vojáků které budeme cvičit (je to skutečně potřeba).

- Nasadit naše vlastní vojáky. Hlídat hranice s Moldávií, nebo Běloruskem nepochybně zvládneme. Stejně jako zvládneme ovládat systémy PVO na západní části Ukrajiny - a to dokonce lépe než Ukrajinci. Přijdou ze strany Ruska provokace? Možná. Tak na ně odpovíme. Naše stíhačky mohou v klidu střílet na rakety z Polska. Sestřelením raket skutečně Rusku nikoho nezabijeme.

Jestli toto neuděláme je dost pravděpodobné, že nakonec stejně na nasazení našich vojáků dojde.

Ukrajina potřebuje změnit strategii a na vybraných úsecích zahájit flexibilní obranu. Nelze s vybavením a lidskými zdroji které máme ustupovat posádku posádce. Držet nevýhodné pozice. Flexibilní obrana je možná a Ukrajina ji zvládla v prvních měsících války.

V tomto roce by bylo třeba, právě v těchto měsících, na vybraných úsecích všechno spálit 2 kilometry do hloubky. Nic tam nenechat, zaminovat. Spálená zem se mnohem snáz chrání. Někde by stačilo i méně. Ostatně historie toto opakovaně prokázala. Stejně ji Rus zničí, tak proč ho nepředběhnout a nevyměnit tak naši nevýhodu ve výhodu?

Víme, že tento rok nebudeme schopni jít dopředu. Příští rok stromy znovu vyraší, pole znovu osejeme, teď tam ale nesmí být nic, žádné ukrytí pro ruské vrahy.

A samozřejmě obranu stavět tam kde to má smysl.

Stavět ji s předstihem.

Ustupování posádku po posádce do nevykopaných pozic nás stojí životy, které nemáme.

Západ slibuje, že dodrží, co slíbil.

Třeba pobaví, že znovu slíbíme že slib stíhaček F-16 dodržíme, protože se nějak přišlo na to, že jsme část z nich mezitím prodali. Slíbené počty prý ale skutečně dorazí - čestný pionýrský.

Když státy domluví dronovou iniciativu tak by drony neměli objednávat u nepřítele na Aliexpresu, ale vyrábět (nebo alespoň montovat) v Evropě. Protože Čína není spolehlivý dodavatel ani normálně, natož v tomto segmentu v této době.

Dodávejme věci, když je to potřeba, ne za rok nebo dva. ATACMS super, ale v době, kdy už dostřelíme sami dál a drony létají až na Ural, je postavená další železniční trať a od druhé nás Rus vytlačí v následujících měsících, je tak trochu pozdě.

Příkladů kdy něco slíbíme a pak přemýšlíme, jak s tím vyjebat je mnoho. Třeba to, že jsme mohli dodat dělostřeleckou munici, ale nedodali, protože jsme se hádali kdo ji bude vyrábět. Museli jsme přijít s „Českou iniciativou“ a vybrat nové peníze, protože ty, které už na to byly uvolněny, se musí utratit v určitých státech.

Prachy na účtu totiž nesmrdí krví a spálenými těly Ukrajinců. Ten smrad je daleko od evropských peněženek.

Sankce byly klíčovým hybatelem špatných rozhodnutí nacistického Německa. A stejně tak Rusům činí opravdu velké problémy. Takže pokud se najdou západní společnosti, které sankce nedodržují a vesele s okupantem obchodují, měly by být sankciovány takovým způsobem, že už si to nikdy nedovolí. Klidně bych ty šmejdy znárodnil, nebo poslal do konkurzu. Je prostě válka je čas to brát opravdu vážně.

Myslete na to při volbách do Evropského parlamentu.

Tik tak tik tak

Chcete-li pomoci, a nejen čekat co vymyslí politici přidejte se k nám.

OTVÍRÁME TŘETÍ MILNÍK - MOBILNÍ HNÍZDO PRO PŘEKVAPIVÉ ÚDERY.