Článek
Komunista Antonín Zápotocký
Antonín Zápotocký se narodil v roce 1884 do dělnické rodiny a již od dětství tak byl vychováván v duchu levicové politiky. V roce 1902, když se Zápotocký přestěhoval do Prahy, se potom stal členem mládežnické organizace Sociální demokracie. Za několik let už potom dělal tajemníka na Kladně.
První světová válka, kterou Zápotocký strávil v rakousko-uherské uniformě, byla otřesem pro celou naši politiku. V roce 1921 se konal zakládající sjezd KSČ a pro Antonína Zápotockého se orientace na komunismus stala samozřejmostí. Na sjezdu sice Zápotocký fyzicky chyběl, přesto byl ale zvolen do vedení a následně se stal poslancem za Komunistickou stranu.
Antonín Zápotocký v koncentračním táboře
Po obsazení Československa se Antonín Zápotocký pokusil odejít do emigrace do Sovětského svazu. Přechod hranic se mu ale nepovedl, byl zatčen a vzhledem ke své politické příslušnosti také uvězněn. Postupně se dostal až do koncentračního tábora Sachsenhausen. Je třeba říct, že v době, kdy byl zatčen, mu bylo už 55 let, nešlo tedy o žádného mladíka.
Následující roky strávil tedy v koncentračním táboře Sachsenhausen a zde jej také zastihl konec války. Zápotocký tedy přežil. Hned poté se staly dvě významné věci. V první řadě se Zápotocký stal šéfem odborů. Současně se potom již v roce 1946 objevilo obvinění, že v Sachsenhausenu týral vězně a užíval si výsadního postavení „kápa“. Od té doby se toto obvinění mnohokrát opakovalo, a i dnes se s ním můžeme ještě občas setkat.
Legenda o „kápovi“
Obvinění byla postavena na údajném svědectví holandských vězňů a byla stále opakována i přesto, že nizozemská vláda již v roce 1946 odmítla jakékoliv vyšetřování. Zápotocký ale stoupal v hierarchii KSČ a s tím mu přibývalo nepřátel. Když byl v roce 1953 zvolen prezidentem Československa, objevilo se obvinění prakticky ve všech západních novinách.
Kromě údajného holandského svědectví byly zmiňovány i některé další nepřímé důkazy:
- Antonín Zápotocký údajně sám řekl „řezal jsem Holanďany“. To je sice pravda, jedná se ale o výrok vytržený z kontextu. Zápotocký měl pravděpodobně na mysli dřeváky holandského typu, byť možná použil slovní hříčku schválně právě proto, aby naštval své nepřátele.
- Svědectví Čechoameričana Jaroslava Čáslavského (nar. 1928), který měl údajně v minulosti v ruce složku s důkazy o vině Antonína Zápotockého. Složku prý předal Dr. Miladě Horákové. Svědectví nelze podpořit jediným důkazem a celé zní silně nedůvěryhodně.
- Zápotocký přežil pobyt v koncentračním táboře i přes svůj relativně vysoký věk. To samo o sobě bylo pro řadu lidí podezřelé. Problém je však spíše v tom, jak jednoduše si dnes koncentrační tábory představujeme. Jednalo se o komplexní systémy s mnoha vrstvami, v nichž navíc fungovaly tajné sítě, typicky komunistická, které dokázaly do určité míry podporovat vězně, kteří to potřebovali.
Co z toho tedy plyne? Důkazy o tom, že Antonín Zápotocký týral své spoluvězně, nemáme a podle všeho ani mít nemůžeme. Naopak, žádný z vězňů, kteří s ním v Sachsenhausenu prokazatelně byli, proti němu nijak nevystoupil a Zápotocký byl dokonce spoluvězni zvolen jako emisar pro jednání s Rudou armádou. Pokud by byl skutečně krutým „kápem“, jistě by dopadl jinak, určitě ne jako zvolený emisar.
Antonín Zápotocký tedy téměř jistě nebyl tím, co z něj mělo obvinění udělat. To ale vůbec nic nemění na tom, že se podílel na zločinech komunistického režimu po roce 1948, ať již jako člen nejužšího vedení nebo rovnou jako prezident. Krve na rukou má tedy víc než dost, i bez Sachsenhausenu.
Zdroje informací: https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2021/06/PD_2_20_s3-6.pdf
