Hlavní obsah
Věda a historie

Bernard Bolzano: velká osobnost naší historie, která se nikdy nehodila do tradičního pojetí češství

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Dobový portrét Bernarda Bolzana.

Říká se, že v Česku se úspěch a velikost neodpouští. Pokud listujeme naší historií, musíme tomuto názoru dát bohužel částečně za pravdu. Jméno Bernarda Bolzana toho budiž důkazem.

Článek

Jedno odvážné tvrzení

Ještě, než se na život Bernarda Bolzana podíváme podrobněji, dovolíme si jedno odvážné tvrzení. Důvod je prostý, Jméno Bolzano je širší veřejnosti opravdu hodně neznámé a je třeba začít tak trochu od konce. Takže co tak odvážného o něm chceme tvrdit? Především následující:

„Bernard Bolzano byl největší českou osobností první poloviny 19. století“

Tak, a nyní si zkusíme vysvětlit proč.

Kdo byl Bernard Bolzano?

Bernard Bolzano se narodil v roce 1781 v Praze otci italského původu a německé matce. On sám se ale cítil jednoznačně Čechem a Prahu upřímně miloval. Na tomto místě je třeba se trochu zastavit. Je to totiž dokladem rozdílu ve vnímání pojmů vlastenectví a národní cítění před rokem 1848 a po něm. Bolzano byl představitelem doby před revolučním rokem (přímo v roce 1848 dokonce zemřel), a proto pro něj nepředstavovalo žádný rozpor, když i přes svůj původ a fakt, že mluvil německy, prohlašoval, že je Čech a okolí to stoprocentně přijímalo. Po roce 1848 by již nic takového možného nebylo, neboť otěže převzal nacionalismus. Změna k lepšímu? To sotva…

Zpátky ale k Bolzanově osobnosti. Byl z 12 dětí, z nichž se ale dospělosti dožily jen čtyři (podobně to bylo s jeho vlastními dětmi). Sám Bolzano měl namále, neboť byl dítě spíše neduživé, trpící častými návraty tuberkulózy. Pokud ale jeho fyzická stránka nepředstavovala nic speciálního, o mysli už se to říct dalo. I když studoval s výborným prospěchem, na školách by v něm nikdo génia nehledal. A přesto…

V čem Bolzano exceloval?

Široké veřejnosti jméno Bernard Bolzano nic moc neříká, absolventi technických vysokých škol si ale jistě vzpomenou na hodiny matematiky pojmy jako Bolzanova Bolzanova–Weierstrassova věta. Tím se pomalu blížíme k tomu, v čem později tak vynikal. Na univerzitě studoval matematiku, logiku a filozofii. Je ironií osudu, že budoucí špičkový matematik, který z učebnic nezmizel ani po 200 letech, musel zpočátku navštěvovat matematické doučování.

Ale pozor, nenechte se zmást. Bernard Bolzano studoval především teologii. Všechno ostatní bylo jen jako příprava a doplněk. V roce 1805 se pak Bolzano stal profesorem náboženských věd na Karlově, resp. tehdy ještě Karlo-Ferdinandově univerzitě.

U studentů byl přes počáteční nedůvěru oblíbený, neboť v době tvrdého metternichovského absolutismu razil osvícenou a moderní výuku náboženství. Kázal také v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Vždy jej zdobila maximální laskavost a vysoká mravnost (plus neskrývaná náklonnost k Čechám a jeho sebeidentifikace s nimi). Jenže právě takové vlastnosti jsou pro mnohé další automaticky podezřelé a Bolzano se stal terčem nejrůznějších útoků a pokusů o odstranění z nejvyšších míst.

Ty první ještě ustál, a dokonce se stal děkanem filosofické fakulty. A právě z této pozice byl v roce 1818 odvolán pro své příliš moderní a progresivní názory, které měly údajně mládež radikalizovat. Mimochodem, na Bolzano se donášelo přímo císaři. A co konkrétně bylo na Bolzanových názorech tak radikálního?

Např. si dovolil říkat, že válka bude jednou zavržena a bude na ní pohlíženo s opovržením. Anebo to, že všichni lidé si jednou budou rovni a zdi mezi nimi zmizí. Anebo také to, že přijde doba, „kdy se nebude nikdo domnívat, že zasluhuje proto cti slávy, že on jediný tolik uchvátil, co by postačilo celému tisíci lidí.“ Takovéto myšlenky měly být radikální? Nepřipomíná vám to něco? Třeba naši současnost? V ní se k neblahému stavu ze začátku 19. století nebezpečně přibližujeme. A přitom by mělo být zdrojem naší hrdosti, že takovéto myšlenky zaznívaly právě v Praze, a právě od někoho, jako byl Bernard Bolzano.

Kromě toho, že se velmi výrazně zapsal do dějin vědy, konkrétně matematiky, byl i význačným filozofem evropského formátu. Je paradoxem, že v době svého života měl problémy jako přílišný progresivista, vrcholné národní obrození jej zatratilo jako málo radikálního. Zdá se, že Bernard Bolzano se prostě nehodil a nehodí nikomu. Opak je samozřejmě pravdou a tento velký myslitel své doby by měl být zmiňován mnohem častěji, nejen na stránkách matematických skript.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz