Článek
Kdo byl Bohumil Boček
Bohumil Boček se narodil dne 4. listopadu 1894 v moravské obci Sivice v okrese Vyškov. Vystudoval textilní průmyslovku a následně nastoupil na brněnskou techniku. Hned v říjnu 1914 dostal povolávací rozkaz. Netrvalo dlouho a se svojí jednotkou odjel do Haliče na východní frontu, kde byl však velmi brzy zajat carskou armádou.
V srpnu 1916 se potom rozhodl pro vstup do legií, v nichž prošel jak bitvou u Zborova, tak boji proti bolševikům kolem Transsibiřské magistrály. V tomto období byl několikrát raněn a do nově vzniklého Československa se vrátil začátkem roku 1920. Stejně jako řada dalších legionářů se potom rozhodl pro armádní kariéru.
Bohumil Boček a druhá světová válka
V době mnichovské krize velel 6. praporu elitních domažlických hraničářů. Tato jednotka shodou okolností navazovala na legionářský úderný prapor, podle nějž dostala čestný název „Sibiřských úderníků“. Bohumil Boček se odmítl s nastalou situací a s následnou okupací smířit a začátkem roku 1940 využil tzv. balkánskou cestu k tomu, aby se připojil k rodící se exilové armádě nejprve ve Francii a poté ve Velké Británii.
V Londýně se Bohumil Boček stal vedoucím I. odboru Ministerstva národní obrany. Současně ale toužil po nasazení v poli a dobrovolně se přihlásil jako výsadkář. V dubnu 1944 se stal zástupcem velitele Československé samostatné obrněné brigády, ale bojů na západní frontě se nezúčastnil, neboť byl v srpnu odeslán na východní frontu.
Postupně byl velitelem 1. Československé samostatné brigády. Koncem roku 1944 se stal zástupcem velitele 1. Československého armádního sboru v SSSR. Ještě před koncem války, konkrétně v polovině dubna 1945 byl prezidentem Benešem jmenován náčelníkem Hlavního štábu.
Generál Bohumil Boček, jeho osud je symbolikou turbulentního dvacátého století.
Poválečná doba, koketování s komunisty a smrt ve vězení
Po roce 1945 se Bohumil Boček zapojil do budování nové československé armády. V té však získávali stále větší a větší moc komunisté. Bohumil Boček rozhodně nebyl komunistou, současně se jim ale snažil do jisté míry vycházet vstříc. Právě to bylo předmětem jeho pozdější kritiky.
Nezměnil na tom nic ani únor 1948. Boček se dokonce podílel na založení Ústředního akčního výboru ve spolupráci s Ludvíkem Svobodou. Jak již bylo řečeno, Bohumil Boček nebyl komunista. Vzhledem k tomu by jej jistě ani za normálních okolností nečekalo nic pěkného a čistky by nakonec dopadly i na něj. Stalo se ale něco, co vše urychlilo.
Bočkův syn byl zatčen za účast v protikomunistickém odboji a na základě toho byl generál Boček propuštěn z armády. Následně mu nepomohl ani odchod na venkov a v únoru 1951 byl zatčen. Ve vykonstruovaném procesu byl obviněn z vlastizrady a vyzvědačství. Odsouzen byl na doživotí. Již v roce 1952 ale ve Valdicích zemřel na následky odpírání lékařské péče.
Plné rehabilitace se Bohumil Boček dočkal až po sametové revoluci v roce 1991.
Zdroje informací: https://www.politickeprocesy.cz/cs/osoba/bocek-bohumil-3gUe7J
