Článek
Slet sokolů v Brně
Je pravidlem, že hlavní všesokolské slety se v Čechách konají a konaly v Praze. V letech mezi nimi se pak slety přesouvaly do krajů a žup. Praha zažila velký všesokolský slet v roce 1912. Konal se na Letné a byl skutečně velkolepý. V průvodu šlo téměř 18 tisíc Sokolů a samotné vystoupení sledovalo na 100 tisíc diváků.
O dva roky později, v červnu 1914 si pak svůj slet naplánovali Sokolové v Brně. Jistá rivalita mezi Brnem a Prahou asi existovala vždy, a proto není divu, že když už bylo pro Brno nemožné pražský slet překonat, chtělo se mu alespoň co nejvíce přiblížit. Brněnský slet měl být tím největším, jaký se kdy mimo Prahu konal.
Sokolský slet roku 1914 se měl konat ve dnech 27.-29. června. Vše ale mělo háček. Brno jakožto město bylo řízeno radnicí, která byla z většiny německá, a proto sletu nebylo povoleno konání přímo v Brně, nýbrž až v Králově poli (tehdy šlo o samostatné město, slet tak de facto brněnský nebyl). To ale brněnským sokolům nezabránilo v tom, aby uspořádali skutečně velkolepou akci.
Sokol představoval již v době před 1. světovou válkou významné centrum společenského života
Velký zájem i obavy z problémů
Cvičenců dorazilo do Brna přes osm tisíc a nešlo zdaleka jen o Sokoly české a moravské. Stejně tak šli v průvodu sokolové ze Slovenska, Srbska, Francie, Ruska nebo dokonce ze Spojených Států. Zahajovacímu průvodu pak přihlíželo na 80 tisíc diváků. Snaha o to, aby šlo o slet skutečně velkolepý, byla tedy rozhodně úspěšná.
Stejně tak je ale třeba říct, že akci hlídaly stovky četníků a příslušníků dalších bezpečnostních složek tehdejší monarchie. Od začátku totiž hrozilo, že mezi Čechy a Němci propuknou nacionalistické vášně a nepokoje. Do Brna, resp. Králova pole tak byli staženi četníci z širokého okolí a bylo jich na 700.
K nepokojům tohoto typu sice nakonec nedošlo, ale slet se stejně svého naplánovaného konce nedočkal. V době, kdy v Brně šli Sokolové v průvodu, se v Sarajevu chystala jiná přehlídka. Účastnit se jí měl i následník trůnu, arcivévoda František Ferdinand d´Este s chotí. Jejich životy ale 28. června ukončily výstřely ze zbraně srbského nacionalisty Gavrilo Principa.
Ukončený slet
Dne 28. června dopoledne došlo k atentátu na následníka trůnu a zpráva o události se rychle rozletěla do světa. První cvičení mělo na Králově poli začít v půl páté odpoledne, a to již úřady měly informace i o úmrtí následníka trůnu. Diváci začali plnit tribuny, ale všem bylo jasné, že něco není v pořádku. Zanedlouho se dozvěděli proč: byl vyhlášen státní smutek z důvodu atentátu na následníka trůnu.
Původním požadavkem úřadů bylo okamžité ukončení sletu. Sokolové se pokoušeli vyjednávat a zásluhou jejich zástupce, kterým byl Dr. Peregrin Fiša, se povedlo vyjednat, že bude moci provést tři úvodní sestavy. Poté už ale byly úřady nekompromisní a účastníci se rozjeli domů. Kolik z nich se mohlo zúčastnit sletu po nadcházející válce už asi nezjistíme…
