Článek
Juliánský kalendář
Kalendář, který zavedl Gaius Julius Caesar v roce 46. př. n. l. byl na svoji dobu nesmírně moderní. Byl totiž založen na systému dvanácti měsíců, které měly 30 nebo 31 dní. Kalendář, který se podle svého iniciátora (vytvořili jej samozřejmě Caesarovi matematici a astronomové) jmenoval juliánský, fungoval velmi dobře další stovky let. Přesto ale nebyl úplně dokonalý.
S astronomickým slunečním rokem se juliánský kalendář rozcházel o 11 minut za rok. To je jeden den za 125 let. Caesar byl mrtvý, Římská říše se rozpadla, ale kalendář tady stále fungoval. Svět se ale změnil a do popředí se začalo drát křesťanství. V roce 325 n. l. se konalo církevní shromáždění v Nikaji.
Na tomto shromáždění se jeho účastníci shodli, že velikonoční Velkou noc bude svět slavit vždy první neděli po prvním úplňku, který následuje po dni jarní rovnodennosti. Tak tomu také skutečně dlouho bylo, ale už v roce 1324 si byzantský učenec Nikifor Grigor všiml, že Velikonoce se tak nějak posouvají směrem k létu. Také to prozradil císaři Andronikovi II., ten však nad touto informací pokrčil rameny, neboť se spíše snažil udržet svoji skomírající říši při životě.
Gregoriánský kalendář
V roce 1551 se ale problémem začal zabývat německý astronom Erasmus Reinhold, který zpřesnil měření délky slunečního roku. Finální krok udělal italský matematik Luigi Lilio, který již přímo navrhnul novou podobu kalendáře. Jeho nejvíce inovativním prvkem bylo změněné počítání přestupných let. Tento koncept nebyl jediný, nápadů na nový kalendář bylo vícero. Papežská komise ale vybrala právě Liliův návrh.
Vše získalo oficiální status, když 24. února 1582 vydal papež Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas. A právě podle papeže se nový kalendář nazýval. Papežské „razítko“ je jedna věc, zavedení kalendáře do běžného používání věc druhá a o něco složitější. Původní plán zněl následovně: 4. října 1582 bude posledním dnem juliánského kalendáře a po něm bude následovat 15. říjen 1582.
Jednotlivé státy přijímaly kalendář v různých termínech. Původní plán přijaly vlastně pouze Itálie, Španělsko, Polsko a Portugalsko. Zbytek Evropy „jel“ stále podle juliánského kalendáře. To ale vytvářelo velké problémy. Co se smlouvou, kterou někdo podepsal v třeba v Holandsku nebo v Čechách dne 11. října 1582?
Naštěstí postupně přibývaly další a další země. Zajímavé to bylo ve zmíněném Holandsku, kde změnu provedli v době Vánoc. Holanďané tak Vánoce 1582 prostě neměli, minimálně oficiálně. A jak to bylo v Čechách? U nás mělo ke změně dojít v roce 1584 na příkaz Rudolfa II. Konkrétně byl za poslední den juliánského kalendáře určen 6. leden 1584 a po něm následoval rovnou 17. leden. S jistou nadsázkou lze tak říct, že oněch 10 dní mezi tím v naší historii vlastně neexistovalo.
A mimochodem, proč píšeme v Čechách, a ne v Českých zemích? Protože Moravané nový kalendář zprvu odmítali a nový kalendář přijali po výhružkách císaře až v říjnu 1584. Ale pozor, řada protestantských zemí přešla na gregoriánský kalendář v roce 1700 a v takovém Rusku ke změně přistoupili až v roce 1918. Pravoslaví koneckonců používá juliánský kalendář pro organizaci svého církevního roku dodnes.
