Článek
Pád newyorské burzy
V úterý, 24. října 1929 se zhroutila newyorská burza cenných papírů. Tento den se dnes v americkém prostředí označuje jako „Černé úterý“. O tři dny později vzniklá krize potopila i evropské burzy a v Evropě proto mluvíme o „Černém pátku“. Proč o tom mluvíme v souvislosti s projevem Donalda Trumpa?
Americký prezident se totiž rozhodl hrát i přes varování většiny ekonomů hru, kterou prakticky nelze vyhrát. A vzhledem k tomu, že Donald Trump nemá zjevně problém vsadit do této hry budoucnost prakticky celého světa, sázky jsou extrémně vysoké. Černý scénář mluví o tom, že americká protekcionistická politika způsobí ve světové ekonomice takové otřesy, že dojde k jejímu zhroucení podobně jako na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století.
Dopady hospodářské krize na Československo
I když se problémy jakési burzy daleko za oceánem občanů tehdejšího Československa jakoby netýkaly a většina lidí při čtení novinových titulků vůbec netušila, o co se jedná, problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Již v průběhu roku 1930 se pomalu zvyšovala nezaměstnanost, která potom raketově vzrostla v roce 1931 a maxima dosáhla v roce 1933.
Čísla, která dopady světové hospodářské a ekonomické krize demonstrují, jsou impozantní, byť děsivá. V Československu během ní zkrachovalo na 50 000 ševců či 30 000 krejčích, ve svém píku dosáhla nezaměstnanost okolo jednoho milionu lidí, ve srovnání s rokem 1930 poklesla v roce 1933 československá ekonomika o plných 40 procent, ve velkém byli propouštěni státní zaměstnanci a úředníci, bez práce byly desítky tisíc lidí řadících se k tzv. inteligenci.
Před 100 lety odstartovala krize na Wall Street, tentokrát v Bílém domě. Zní vám to absurdně? To je tím, že to absurdní opravdu je.
Z filmů a her Voskovce a Wericha si pak pamatujeme na ztvárnění neutěšeného (byť vtipně podaného) života nezaměstnaných, obrázky chudinských kolonií za městy potom vyprávějí o dostupnosti bydlení a fronty na polévku zase o obrovské hloubce tehdejší krize. Ta však měla i neekonomické dopady. Dopady na těžký průmysl v pohraničí významně napomohly k ochotě obyvatel Sudet upnout se k hitlerovské politice Německa a o moc lepší to nebylo ani jinde. Zkušenost s hospodářskou a ekonomickou krizí posílila pro-socialistické a pro-komunistické proudy ve společnosti, což se projevilo po druhé světové válce a značně to komunistům usnadnilo cestu k moci.
Máme se bát?
Ve svém projevu mluvil Donald Trump o „osvobození“ a „nastávajícím zlatém věku Ameriky“. Poté oznámil, že USA zavádí 25procentní cla na dovoz veškerých zahraničních automobilů a k tomu cla prakticky na všechny další dovážené výrobky, výše cel se pak liší podle země (Evropskou unii bere Donald Trump jako jeden celek). Vše je tedy blíže těm pesimističtějším scénářům, o kterých se mezi ekonomy mluvilo. Burzy již během Trumpova projevu začaly výrazně klesat právě proto, že obchodníci v něm nezaznamenali nic, co by mohly interpretovat jako slibnou, pozitivní zprávu.
Jinými slovy, Donald Trump vyhlásil, resp. významně rozšířil obchodní válku. Evropská unie, Japonsko, Jižní Korea, Čína… řada zemí dala jasně najevo, že za současné situace nemá jinou možnost než odpovědět stejnou mincí.
Co to všechno znamená? Konkrétně to ukáže až budoucí vývoj, lze ale očekávat, že světová ekonomika se dostane do problémů. Platí to samozřejmě i pro Ameriku a Američany, Donald Trump se ale již několikrát vyjádřil v tom smyslu, že jej to netrápí, protože věří na rozdíl od ekonomů v dlouhodobý pozitivní efekt.
Netvrdíme, že do roka budeme stát ve frontě na polévku, nic pěkného nás ale nečeká a je třeba se připravit na to, že následující roky nebudou zrovna těmi nejlepšími. Stejně jako v roce 1929 i nyní asi většina lidí u nás přešla dění v USA bez povšimnutí. Již velmi brzy se nám ale může začít ozývat. Vzpomínka na třicátá léta by nás neměla děsit, varovat ale ano.
