Článek
Proč přišel Einstein do Prahy
V roce 1900 dokončil Albert Einstein studia na švýcarské univerzitě v Curychu. V tu chvíli se snažil získat místo profesora na některé vysoké škole, jeho povaha a obecný problém s autoritami mu v tom však bránily. V roce 1902 začal proto pracovat jako asistent na patentovém úřadě, kde o dva roky později získal stálé místo. Právě v té době napsal také několik vědeckých článků, které jsou dnes považovány za základní stavební kameny moderní fyziky. Jednalo se o pojednání o fotoelektrickém jevu, příčinách Brownova pohybu, ekvivalenci hmoty a energie a taktéž o speciální teorii relativity.
V roce 1905 získal Einstein doktorát a jeho jméno začalo být opravdu známé, byť zatím spíše jen mezi fyziky. V roce 1909 potom Einstein získal své první profesorské místo, konkrétně na „své“ univerzitě v Curychu. Přesto, když mu bylo v roce 1911 nabídnuto místo řádného profesora na Ústavu teoretické fyziky na c.k. Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, místo přijal. Důvodem byl jak lepší plat, tak fakt, že šlo o řádnou profesuru. Albert Einstein tak do Prahy rozhodně nepřijížděl jako neznámý mladík, ale již jako známý a etablovaný vědec.
Mladý Albert Einstein, zdroj obrázku: Pixabay
Einstein profesorem v Praze
Jakožto profesor přednášel základní fyziku a oblasti jako je mechanika, termodynamika či molekulová teorie tepla. Každý týden učil pět hodin. Kromě toho pořádal také soukromé semináře o teoretické fyzice. Z archivu Univerzity Karlovy lze zjistit, že jeho přednášky navštěvovalo 25 řádných studentů, k nimž se časem přidalo jedenáct dalších. Mezi jeho studenty byly dokonce tři ženy, což bylo v té době značně neobvyklé. Einstein ale později o svých pražských studentech mluvil kriticky s tím, že mu přišli líní. Je však třeba brát v potaz, že Einstein nikdy nepřednášel vyloženě rád, ani v tom nebyl příliš dobrý.
O Praze jako takové se však Albert Einstein vyjadřoval kladně, město se mu velmi líbilo a svého místa na univerzitě si vážil. Co se lidí týče, měl však Einstein problém. Tehdejší pražská univerzita byla rozdělena na českou a německou (Einstein učil na univerzitě německé) a nacionální soupeření se projevovala v akademické sféře stejně jako v celé společnosti. Einstein přitom nacionalismus odmítal a byl mu zcela cizí.
Přesto si slovutný profesor dokázal nalézt skupinu lidí, se kterými se stýkal. Účastnil se především debatních kroužků pražských intelektuálů, kde se probírala témata filozofická, literární, či hudební. Není vyloučené, že se na některém z nich setkal například s Franzem Kafkou či Maxem Brodem. Podle některých se navíc Einstein čas od času setkával i s Jaroslavem Haškem v hostinci poblíž Einsteinova pracoviště. Scéna z Haškova Švejka, ve které Švejk mluví o bláznivém profesorovi, který tvrdil, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna a větší, skutečně zní jako by byla inspirována rozhovorem Haška s Einsteinem, který se mu snažil vysvětlovat teorii relativity.
Zatímco Albert Einstein si v Praze dokázal nalézt zábavu a pocit naplnění, o jeho ženě Milevě se to říci nedá. Ačkoliv měla jako Srbka větší předpoklady k tomu, aby do pražské společnosti zapadla, nikdy se jí to nepovedlo. V Praze byla nešťastná a trpěla depresemi.
V průběhu tří semestrů, po které v Praze Einstein učil, začal pracovat na svém největším životním díle, na obecné teorii relativity. Klidnější pracovní tempo, které v Praze Einstein měl, mu umožnilo soustředit se na další bádání, které v roce 1915 vyústilo v publikaci o obecné teorii relativity, tedy teorii, která dodnes nebyla při popisu vesmíru ve velkém měřítku překonána. Einsteinovi se podařilo posunout se ve vytváření obecné teorie relativity i díky diskuzím s profesorem matematiky Georgem Pickem, který jej dokonce navedl na nápad využít pro popis gravitace tzv. Riemannovu geometrii, v níž byla obecná relativita nakonec skutečně zformulována.
V srpnu roku 1912 se Einsteinovi odstěhovali zpět do Curychu, kde strávili další dva roky. Těsně před začátkem První světové války se přestěhoval do Berlína a jeho pacifismus i odmítání nacionalismu se poprvé dostal do většího konfliktu s německými nacionalisty. To je však již jiný příběh.
Albert Einstein v diskusi s Nielsem Bohrem, zdroj obrázku: Pixabay
Závěrem
Jak hodnotit Einsteinův pražský pobyt? Zatímco někteří autoři jej označují za v podstatě bezvýznamnou epizodku, jiní upozorňují na to, že právě v Čechách udělal Einstein nejvýznamnější kroky při formulaci obecné relativity. Možná je ale už sám pokus o podobné hodnocení nesmyslný.
Život Alberta Einsteina je třeba chápat jako celek, stejně jako život každého z nás. Žádné období našich životů nestojí samostatně, naopak je ovlivňováno všemi obdobími, které přišly předtím a samo ovlivňuje život člověka v obdobích následujících. Z tohoto pohledu je třeba vnímat pražský pobyt největšího vědeckého génia 20. století.
