Článek
Fidel Castro – revolucionář
V roce 1959 se ujal vlády nad Kubou Fidel Castro a držel jí plných 47 let. Ze své funkce odstoupil v roce 2006 a o deset let později zemřel. Život Fidela Castra je fascinující v mnoha ohledech. K marxismu se dostal tou asi nejméně pravděpodobnou cestou: jakožto dítě z bohaté rodiny vlastnící ohromné pozemky, kterému se dostalo církevní výchovy a elitního vzdělání.
Velmi brzy poté, co Castro nahradil, resp. svrhnul dalšího autoritáře Fulgencia Batistu, se Spojené státy pokusily o jeho svržení prostřednictvím operace CIA v podobě tzv. invaze v zátoce Sviní. Operace skončila fiaskem a jen upevnila Castrovu moc. Kuba se navíc začala tím více sbližovat se Sovětským svazem.
V roce 1962 zase musel Fidel Castro stejně jako jeho sovětský spojenec zkousnout prohru v přetlačované se Spojenými státy během tzv. kubánské krize. V dalších letech potom docházelo ke stále větší izolovanosti Kuby ze strany USA, což vedlo k poklesu ekonomiky a životní úrovně obyvatel. Spojenectví se Sovětským svazem nemohlo být plnohodnotnou náhradou. Fidel Castro byl nicméně loajálním spojencem a držel Kubu pevně uvnitř socialistického bloku.
Fidel Castro rybaří ve společnosti Che Guevary
Postupem času začalo být stále zřejmější, že na Kubě jsou ve velkém porušována lidská práva, politická opozice je pronásledována a perzekuována, funguje zde cenzura apod. O životě na Kubě koneckonců nejlépe svědčily ony tisíce emigrantů snažících se dostat, třeba s nasazením vlastního života, do USA.
Castro se ale navíc snažil hrát i roli, která přesahovala velikost Kuby a počet jejích obyvatel. Známá je například angažovanost kubánských ozbrojených sil v občanských válkách v Africe, především v Angole. O zásahu těchto kubánských sil se mimochodem uvažovalo při hledání cest k osvobození unesených československých občanů v roce 1983.
Fidel Castro také nevynechal žádnou příležitost k podpoře svého sovětského spojence. Jednoznačně se postavil za sovětskou invazi do Afghánistánu a v roce 1968 podpořil Sovětský svaz při vpádu do Československa. S Husákovým normalizačním režimem měl však vztahy velmi dobré.
Fidel Castro v Československu
V červnu 1972 přiletěla do Prahy kubánská vládní delegace v čele s Fidelem Castrem. Na letišti jej vítal samotný generální tajemník komunistické strany Československa Gustáv Husák. Po příjezdu Castro nezapomněl připomenout, jak „chtěli imperialisté změnit Československo v ideologické bojiště, avšak naštěstí se jim to nepovedlo“.
Poté, co Castro pokladl nespočet věnců, pronesl několik plamenných projevů, přijal řád Bílého lva i čestný doktorát na Univerzitě Karlově, zastřílel si v Tatrách na kamzíky a zahrál ping pong, odletěl s doslova revolučním rozloučením:
„Revoluční duch, komunistický duch a socialistický duch zvítězili nad imperialisty, žoldáky. A Československo je pevným základem socialistického tábora. Ať žije hrdinný lid československý! Ať žije jeho strana! Ať žije přátelství mezi lidem československým a lidem Kuby!“
V Československu se potom Fidel Castro objevil ještě dvakrát, konkrétně v roce 1973 a v roce 1986. Naopak, Gustáv Husák zamířil na Kubu, taktéž v roce 1973. V době normalizace panovala mezi Kubou a Československem poměrně intenzivní spolupráce. Naši inženýři pomáhali na Kubě budovat průmysl, naopak kubánští dělníci pracovali v československých továrnách.
Fidel Castro a Česká republika
Zatímco s Husákovým Československem měl Fidel Castro vztahy výborné, České republice „nemohl přijít na jméno“. Převrat, který u nás proběhl v podobě sametové revoluce a podobné události v Polsku, Maďarsku a Bulharsku označil za „odpornost a hanebnost“. Česká republika se poté stala jedním z nejvýznamnějších kritiků Castrova režimu kvůli porušování lidských práv a vzájemné vztahy se dostaly pod bod mrazu. Vše vyvrcholilo v roce 2001, kdy Kuba měsíc zadržovala poslance Ivana Pilipa a Jana Bubeníka.
Dnes, osm let po smrti Fidela Castra, se Kuba pomalu začíná otevírat okolnímu světu. Kromě turistického ruchu, který je pro Kubu významným zdroje příjmů, se stále častěji jedná i o obchodní, vědecké nebo kulturní spolupráci. Dnes však naštěstí již mimo mantinely vytyčené socialistickým blokem, tedy především Sovětským svazem. Co by tomu řekl Fidel Castro?
