Článek
Nacisté vraždí v Československu
Nástup nacismu v Německu aktivizoval i jeho odpůrce, doma i v zahraničí. Nacisté proti nim potom tvrdě zasahovali a neštítili se při tom ani vražd. Ty se děly i na československém území. Asi nejznámější obětí, která zemřela rukama vrahů vyslaných z Německa, byl inženýr Karel Formis. Není ale obětí jedinou. Již v roce 1933, konkrétně v srpnu, byl v Mariánských lázních zavražděn německý filozof a novinář Theodor Lessing.
Lessing i Formis byli emigranti, kteří z Německa uprchli jakožto odpůrci nacismu, a kteří hledali demokratickou a svobodnou zemi. Tou Československo ve třicátých letech jednoznačně bylo. Ani zde ale nebyli v bezpečí. Případ Franze Hrocha je však jiný, i on byl zavražděn nacistickými vrahy, jednalo se ale o československého občana, byť sudetského Němce.
Fenomén tzv. fémových vražd
Ještě než se podrobněji podíváme na Franze Hrocha a jeho vraždu, je třeba si definovat jeden důležitý pojem: fémové vraždy. Ten spočívá v tom, že oběť je zavražděna pachatelem, který jedná na pokyn samozvaného tribunálu, který samozřejmě není oficiálním soudním tělesem. Oběť je z právního hlediska nevinným člověkem, byť vrah jedná s představou, že vykonává spravedlnost a čin lze ospravedlnit. Opak je pravdou. To byl i případ lidí jako byli Theodor Lessing, Karel Formis a Franz Hroch.
Kdo byl Franz Hroch
Český Němec Franz Hroch se narodil dne 9. února 1899 do rodiny rolníka v Petrovicích, které se dnes jmenují Petrov nad Desnou. Ve třicátých letech se stal ředitelem Svazu čerpacích stanic a šlo tedy o poměrně významnou osobnost tehdejší podnikatelské společnosti. V roce 1938 mu přitom bylo teprve 39 let.
Kromě výše uvedeného byl Franz Hroch také odpůrcem nacismu. Proti sílícímu vlivu Sudetoněmecké strany Konrada Henleina (SdP) se rozhodl bojovat tím, že na jaře 1938 založil tzv. Německý hospodářský svaz (německy Deutscher Wirtschaftsverband, zkratka DWV). Cílem této organizace bylo zastupovat zájmy německých podnikatelů v Československu, ale při jasně deklarovaném zachování celistvosti státu, a především dobrých česko-německých vztahů.
Není proto divu, že s takovýmto programem byl Franz Hroch i jeho DWV terčem nacistů. V první řadě to byla dehonestace a přesvědčování členů SdP o tom, že členové DWV jsou českými loutkami a sluhy židů. To byl ale jen začátek.
Odvážný, leč marný boj
Situace v pohraničí se stávala kritickou a dne 23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace československé branné moci. O den později pracoval Franz Hroch se své kanceláři v Šumperku. Šlo o budovu na ulici Bahnhofstrasse, která se dnes jmenuje 17. listopadu. Vzhledem k tomu, že Šumperk připadl po mnichovské dohodě Třetí říši, po vraždě k žádnému vyšetřování nedošlo.
Vražda byla projednávána nejprve v roce 1950 a poté v roce 1961. V obou případech šlo o vyšetřování německých soudů a ani v jednom případě nedošlo k odsouzení konkrétní osoby. Z vyšetřování ale alespoň vyplynulo, že se skutečně jednalo o zmíněnou fémovou vraždu spáchanou ve prospěch nacistické politiky.
