Hlavní obsah
Věda a historie

Gregor Mendel: jeden z největších vědců historie několikrát pohořel u zkoušek a byl uzlíčkem nervů

Foto: Kirk, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Pomník Gregora Mendela v Brně.

Gregor Johann Mendel je dnes znám jako „otec genetiky“. Jeho pečlivé experimenty s hrachem položily základy pro pochopení dědičnosti a jeho jméno je vyslovováno spolu s Einsteinovým nebo Darwinovým.

Článek

Gregor Mendel: kněz, opat a vědec světového formátu

Mendel se narodil roku 1822 ve slezské vesnici Heinzendorf, což jsou dnešní Hynčice u Brna. Původně měl zdědit hospodářství a stát se farmářem, naštěstí se ale našlo několik lidí, kteří jeho otce přemluvili, aby syna poslal na studia, ke kterým měl talent.

Gregor Mendel tedy získal vzdělání v Olomouci a později se stal mnichem v augustiniánském klášteře v Brně, a ještě později jeho opatem. A právě zde, v klidném prostředí klášterní zahrady mohl Mendel provádět své slavné křížence hrášku.

Mendel pečlivě sledoval, jak se určité znaky, konkrétně barva květů nebo tvar semen, dědí z generace na generaci. Jeho experimenty byly výjimečné svou systematičností a tím, že propojil biologii s kombinatorikou, což bylo na tehdejší dobu neobvyklé a novátorské, ale umožnilo mu to doslova otevřít nový vědní obor.

Jeho práce byla ale sice publikována již v roce 1866, zůstala však dlouho bez povšimnutí (Darwin dopis od Mendela měl a nikdy jej neotevřel, ačkoliv by mu pomohl vysvětlit mnohá hluchá místa jeho teorie). Teprve na počátku 20. století – více než třicet let po jeho smrti – objevili jeho zákony nezávisle na sobě další vědci a až poté byla Mendelova práce znovuobjevena a uznána jako klíčový milník ve vývoji biologie.

Mendel trémista

Na Mendelovi je ale zajímavá ještě jedna věc, která je jeho osobnostní charakteristikou. Několikrát se pokusil složit státní profesorské zkoušky z přírodopisu a fyziky. Jenže tyto zkoušky nebyly jen o vědomostech a obsahovaly také ústní část před komisí. A právě zde Mendela zradila jeho psychika.

Při své první zkoušce v roce 1850 vypadl. A i když se na druhý pokus o osm let později pečlivě připravoval, jeho tréma byla opět natolik silná, že zkoušku opět nezvládl. Podle dochovaných záznamů působil u komisí nejistě a nedokázal své znalosti plně prezentovat. Mimochodem, jeho nervozita se projevila již dříve, když nebyl schopen pracovat s nemocnými, neboť se mu dělalo nevolno.

Mendelův případ je tak nesmírně zajímavý v tom, že jasně ukazuje na fakt, že formální splnění zkoušek a titulů se nemusí překrývat se skutečnými schopnostmi. Gregor Mendel, jak už to u nás bývá, v Česku příliš známý není, přitom ve světě je skutečně považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců historie. A přesto u zkoušek několikrát pohořel…

Mimochodem, když dojdete na konec expozice v malém Mendelově muzeu v Brně, najdete seznam nositelů Nobelovy ceny za objevy v biologii. Minimálně polovina z nich zde má vlastnoruční podpis, neboť považovali víceméně za povinnost tohle muzeum navštívit. To není špatné, na trémistu…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz