Článek
Stav, ve kterém se nyní letecká společnost ČSA (České aerolinie, předtím Československé aerolinie) nachází, není zrovna výstavní. Na doby, kdy letadla naší národní společnosti brázdila nebe po celém světě, už je možné díky kombinaci vnějších faktorů a manažerských selhání jen vzpomínat. Minulost ČSA ale nebyla bez nehod. Ta nejhorší se stala v roce v roce 1975 u syrského Damašku.
Let OK 540
Let ČSA OK 540 odstartoval z Prahy 19. srpna 1975, v 19:35 hodin. Trasa letu měla vést do Damašku, poté do Bagdádu a následně do Teheránu. Na linku bylo nasazeno čtyřmotorové letadlo Iljušin IL-62 s imatrikulací OK-DBF a pojmenováním „Brno Trade Fair“. Tento typ letadla byl největším, které ČSA v té době provozovaly a nasazován byl na dálkové trasy.
Toto konkrétní letadlo bylo v provozu od roku 1973 a v létě 1975 měl stroj nalétáno 4000 hodin a nikdy neměl podstatnější technický problém. Nic tedy nenaznačovalo, že by právě tento let měl být něčím zvláštní a že by měl skončit největší katastrofou v dějinách společnosti.
Havárie u Damašku
Let z Prahy do Damašku, kde bylo plánováno první mezipřistání, probíhal bez problémů a lze předpokládat, že všech 128 lidí na palubě (118 cestujících a 10 členů posádky) prožívalo běžný let, cestující poklimbávali, posádka plnila své povinnosti. I když právě u posádky vše v pořádku nebylo, o tom ale až za chvíli.
Trasa letu OK540 z Prahy do Damašku, via Wikimedia Commons, CC0, public domain
Let trval tři a půl hodiny a letoun se začal kolem půlnoci blížit k letišti v Damašku. Pilot kontaktoval syrské řízení letové provozu a obdržel instrukce pro přistávací manévr. Počasí bylo bezproblémové: jasno s dobrou viditelností a jen slabý vítr. Letadlo začalo měnit kurz přesně podle pokynů a od té doby již přesně nevíme nic. Zhruba v 00:15 začaly syrské úřady dostávat první hlášení o havárii.
Trosky letounu byly nalezeny v prostoru 16 kilometrů severovýchodním směrem od letiště, rozeseté byly po délce jednoho kilometru. Letoun dopadl do nepřístupného terénu a při vyšetřování bylo zjištěno, že a zemi dopadl vcelku.
Jako první se na místo nehody dostali vojáci z blízké vojenské základny, asi 10 minut po havárii. Ti byli o 30 minut později následováni záchrannými složkami. Obětí bylo 126, přežili jen dva cestující: malá dívka a arabský student. Vyšetřování započaly syrské úřady a na místo se vydala i československá vyšetřovací komise.
Jaké byly příčiny havárie?
Velkou komplikací při vyšetřování havárie letu OK 540 byl fakt, že černá skříňka byla při havárii poškozena natolik, že ji nebylo možné vyhodnotit. Z rozmístění trosek se jako nejpravděpodobnější jevila událost označovaná jako CFIT (Controlled Flight Into Terrain, tj. řízený náraz do terénu). Jak by k něčemu takovému mohlo dojít? Ve skutečnosti poměrně snadno.
Letadlo má výškoměrů hned několik a disponují jimi oba piloti. Výškoměr je však třeba před letem správně nastavit a tady může být zakopaný pes. V sedmdesátých letech byly nehody způsobené špatným nastavením výškoměru poměrně běžné, resp. tvořily většinu příčin leteckých nehod. Stačí malá nepozornost, záměna dvou podobných čísel a neštěstí je na světě. Stejnou chybu ale neudělají většinou oba piloti naráz a i v případě chyby se mohou piloti navzájem upozornit. To však v tomto případě fungovat nemohlo, neboť oba piloti se z duše nenáviděli a prakticky nebyli schopni spolu spolupracovat. Zdá se tedy, že kapitán odmítl druhému pilotovi „krýt záda“ a nechal jej pilotovat úplně samotného.
Kdyby nedošlo k pravděpodobnému malému omylu při nastavování, nic by se nestalo, takto byla ale výsledkem katastrofa. I složení posádky byla nicméně věc náhody, jeden z původně určených pilotů pro tento let onemocněl a narychlo byl jako náhradník povolaný jiný pilot, který si ovšem se svým kolegou neseděl a nemluvil s ním. Co vše může rozhodovat o životě a smrti…
Často je také zmiňováno, že kapitán letadla měl v krvi alkohol, jak zjistila pitva. Nejednalo se nicméně o takové množství, které by mělo zásadním způsobem ovlivnit jeho úsudek. Jinými slovy, v sedmdesátých letech bylo jedno pivo před letem v zásadě normální a nikdo se nad tím nepozastavoval. Na základě vyšetřování této nehody bylo poté nicméně i ono jedno pivo v ČSA explicitně zakázáno.
Jak už to ale bývá, teorie o špatně nastaveném výškoměru není teorií jedinou…
Byl let OK 540 sestřelen?
V roce 1975 probíhal ozbrojený konflikt v sousedním Libanonu a Sýrie se jej účastnila. Kousek od letiště byla navíc vojenská základna a vojáci byli na místě nehody jako první. Mluvilo se i o tom, že některé části trosek chybí i o tom, že příbuzným bylo údajně nejprve sděleno, že došlo omylem k sestřelu, což bylo následně dementováno apod.
Je zde navíc neobjasněná nehoda letadla maďarské společnosti Malév, které se jen měsíc po havárii letu OK 540 bez zjevných příčin zřítilo u libanonského pobřeží. V případě maďarského letadla indicie skutečně naznačují sestřel, byť oficiálně nehoda vyšetřena nikdy nebyla. U letu OK 540 však fakta ukazují skutečně spíše na nehodu způsobenou nepozorností pilotů.
