Článek
Kdo by neznal básníky
První díl série nazvaný Jak svět přichází o básníky se objevil v roce 1982. Ten poslední s názvem Jak básnící čekají na zázrak přišel do kin v roce 2016. Každý ze šesti dílů se odehrává v jiné době a v jiném společenském kontextu. Nejde tak jen o postupnou proměnu hlavních hrdinů, Štěpána a Kendyho, ale i o proměnu světa, ve kterém žijí.
Rok 1982: Jak svět přichází o básníky
Když režisér Dušan Klein a scénárista Ladislav Pecháček natočili film Jak svět přichází o básníky, způsobili tím malý poprask. Ačkoliv je hlavním tématem filmu první milostné dobrodružství maturanta Štěpána Šafránka v podání Pavla Kříže, nese film i znaky společenské satiry. Ať již jde o zděšení v určité části Štěpánova okolí z moderního zpracování divadelní klasiky nebo o směšnou postavu úředníka Emila Nádeníčka, tehdejší úřady v tom viděly hanobení socialistické společnosti a film musel projít úpravami, aby vůbec mohl do kin. I tak byla ale zakázána veškerá jeho propagace. Ale ejhle, film vidělo 1,2 milionu diváků a stal se z něj hit. Tím se otevřela cesta k pokračování.
Rok 1984: Jak básníci přicházejí o iluze
Ve druhém díle se Štěpán a jeho nejlepší kamarád Kendy přesouvají do Prahy, neboť byli přijati na vysoké školy. Film je tentokrát spíše než nějakou angažovanou satirou, příjemnou a hravou komedií z vysokoškolského prostředí, která by mohla vzniknout asi v kterékoliv jiné době. Jisté náznaky zde ale samozřejmě jsou, například nedostupnost odborné zahraniční literatury je z dnešního pohledu již skutečně ozvěnou zašlých časů.
Roli fiktivního filmového Hradiště dostal Mělník
V tomto díle se poprvé objevuje i černošský student z rozvojové země přezdívaný Mireček. Ten slouží jako připomínka fenoménu, který představovali v 70. a 80. letech zahraniční studenti přijímaní v rámci rozvojové spolupráce Československa s takzvanými rozvojovými zeměmi socialistického bloku. Představitelé Mirečka Joseph Dielle byl skutečně zahraničním studentem režie. Po návratu do svého rodného Konga prožil dvě občanské války, které jej připravili jak o jeho kopii filmu, tak o místo ředitele televize. To už je ale jiná historie.
Rok 1987: Jak básníkům chutná život
Štěpán vystudoval medicínu a nastupuje na internu velké nemocnice. Tepání do tehdejších poměrů je zde již poměrně otevřené a neskrývané. V nemocnici je to protekce i úplatky, na obvodě v bohem zapomenutém Bezdíkově zase nenápadná privatizace stavebního materiálu.
Není bez zajímavosti, že v tomto období měl být původně natočen díl, který se odehrává na vojně. Při představě toho, co by režisér Klein a scénárista Pecháček udělali s obrazem tehdy nedotknutelné lidově-demokratické armády, vystavili tomuto filmu úřady jasnou stopku. Na místo toho tak vznikl díl Jak básníkům chutná život, který měl být symbolickým zakončením trilogie. Následná změna poměrů si ale jednoznačně řekla o další pokračování.
Rok 1993: Konec básníků v Čechách
Čtvrtý díl básnické série je prvním, který byl natáčen ve svobodných poměrech. Začátkem 90. let se celá společnost učila, jak s nově nabitou svobodou naložit a zdá se, že to platilo i pro štáb filmu. Většina lidí považuje čtvrtý díl za nejslabší z celé série. Z pohledu vnímání společenských změn je na něm zajímavé to, jak odráží „divoké devadesátky“.
Rok 2004 a 2016
Po roce 2000 vznikly další dva díly nazvané, Jak básníci neztrácejí naději a Jak básníci čekají na zázrak. Ani tyto dva díly se nevyhýbají kritice poměrů, například v podobě korupčního prostředí v nemocnici. Filmy však vznikly v době, kdy je již takováto kritika zcela běžnou součástí veřejného prostoru. Možná, že s větším odstupem času, budou i ony považovány za dobovou výpověď. Z dnešního pohledu se zatím jedná o příjemné oddychové filmy o době, kterou všichni prožíváme.
Kde se Básníci natáčeli?
Zajímavé je i putování po místech, kde film vznikal. je sice umístěn do fiktivního města Hradiště. Ve skutečnosti ale Štěpánovo rodné město ztvárnil Mělník se svým náměstím a zámkem. Nádražní scény se zase natáčely na nádraží Kladenském. A legendární Bezdíkov byl zase v obci Škvorec nedaleko Prahy.
Definitivní konec?
Za jistojistě poslední bylo považováno již několik dílů básnické série. Tentokrát již ale skutečně nelze očekávat vznik dalšího, v pořadí již sedmého dílu. Jednak toho šestého již nenabízí příliš možností k navázání, ale především v roce 2022 zemřel režisér Dušan Klein. Bez něj si lze básníky jen těžko představit.
Zdroje informací: https://cool.iprima.cz/novinky/jak-svet-prichazi-o-basniky-kriz
