Článek
Sedlec u Kutné hory: místní kostel Všech svatých spojený s hřbitovem ve svém podzemí ukrývá unikátní a světoznámou památku. Je jí kaple vystavěná z ostatků tisíců lidí, především obětí morových epidemií a husitských válek.
Co je to kostnice?
Jako kostnice, latinsky ossuarium se nazývá místnost pro shromažďování kosterních pozůstatků. V minulosti měly kostnice ryze praktický i rituální účel. Nejstarší kostnice vznikaly již v období perské říše před třemi tisíci lety. V evropském prostředí se kostnice začaly objevovat především v době vrcholného středověku a jeho morových epidemií či válek. V těchto obdobích bylo vždy třeba uložit ostatky obrovského množství lidí, které nebylo možné pohřbívat jednotlivě.
Mnišské řády „Memento Mori“, čili „pamatuj na smrt“. Tyto kostnice se vyznačují především tím, že lidské ostatky nejsou pouze srovnány do pravidelných hald, nýbrž je z nich vytvořená bohatá výzdoba daného interiéru. A právě do této kategorie patří kostnice v Sedlci.
Erb rodu Schwarzenbergů v kapli kostela Všech svatých
Význam sedlecké kostnice
Počet návštěvníků této unikátní památky se ročně blíží 400 000. Důvodem není to, že by šlo o kostnici největší. Tato pozice patří pařížským katakombám, které ukrývají ostatky až 6 milionů lidí. Je to však její zdobnost a kombinace s jedinečným prostorem kostela Všech svatých. Ani v Česku přitom nejde o kostnici jedinou, ossuaria nalezneme také v Brně, v Praze na Malé Straně, v Mělníku, v Kolíně a v dalších městech. Sedlec u Kutné Hory je však jednoznačně nejznámější.
Jak kostnice vnikla?
Kostel Všech svatých byl jakožto hřbitovní postaven ve 14. století. Navržen byl jako takzvaný karner, tedy jako dvě kaple postavené nad sebou. Na přilehlém hřbitově byla ve středověku rozprášena hlína z Jeruzaléma, což způsobilo, že v Sedlci chtěl být pohřben, s jistou nadsázkou, každý. V roce 1318 bylo na tomto hřbitově pohřbeno 30 000 obětí moru. O sto let později se k nim potom přidalo 10 000 lidí, kteří zemřeli v souvislosti s husitskými válkami. Během nich byl kostel zasažen požárem.
Na konci 15. století byl však hřbitov zrušen a ostatky pohřbených byly exhumovány a uloženy ve spodní kapli kostela. V roce 1511 se jeden poloslepý mnich pustil do jejich skládání a vytvořil z nich několik velkých pyramid. V tomto stavu vydržely kosti až do 18. století. V té době totiž architekt Jan Blažej Santini Aichl. Prováděl úpravu celého sedleckého kláštera včetně kostela Všech svatých. Kromě exteriéru upravil i interiér včetně kostěné výzdoby.
Současná podoba kostnice
V roce 1784 byl sedlecký klášter v době josefínských reforem zrušen a kostel přešel do držení rodu Schwarzenbergů z Orlíka. Právě oni financovali v roce 1870 kompletní přestavbu interiéru. Kosti byly vyběleny vápnem a stavební mistr František Rint z České Skalice přestavěl kapli do dnešní podoby.
Jejími dvěma nejvýznamnějšími prvky jsou lustr složený ze všech typů kostí lidského těla a také erb rodu Schwarzenbergů. Nechybí na něm ani ikonický krkavec, který klove do hlavy Turka. Tento prvek získal na svůj erb Adolf ze Schwarzenbergů po dobití pevnosti Raab s tureckou posádkou v roce 1598.
V současné době prochází kostnice velkou rekonstrukcí o několika fázích. Hlavním důvodem je náklon stavby celého kostela. Ten řešil svými úpravami již Jan Blažej Santini Aichl. Druhým důvodem je pak velká vlhkost. rekonstrukce by měla být definitivně dokončena v roce 2030. Pokud se budete chtít do kostnice vypravit zkontrolujte si raději, že není právě kvůli stavebním úpravám uzavřena.
Zdroje informací: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kostnice-kutna-hora-sedlec
