Hlavní obsah
Lidé a společnost

Hospody jsou bez nadsázky nejdůležitějším prvkem naší kultury, měli bychom si je střežit a hýčkat

Foto: Mohylek at pl.wikipedia., CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Hospoda U Zlatého tygra v Praze, jedna z nejznámějších českých hospod

Již nějaký čas se Český svaz pivovarů a sladoven snaží o zapsání české pivní kultury na seznam UNESCO. A má k tomu dobré důvody. Význam našich hospod je možná větší, než si uvědomujeme.

Článek

Historická úloha české hospody

Hospody a krčmy u nás samozřejmě fungovaly již ve středověku, stejně jako jinde v Evropě. V té době se však jednalo o instituce, které se netěšily příliš dobré pověsti. Místní osazenstvo nechodilo pro ránu daleko a násilí i opilství bylo nedílnou součástí středověkých náleven. Žádné duchovní hodnoty byste ve středověkých hospodách asi nenašli. Je sice pravda, že i takový Jan Hus se ve svých studentských letech po pražských hospodách rád toulal, na toto období však později vzpomínal jako na poněkud divoké.

Situace se začala měnit až v průběhu 19. století. A není náhoda, že se jedná o období našeho národního obrození. Myšlenky na emancipaci českého národa se rodily v hlavách elit. Bylo však třeba šířit je mezi prostý lid. Nebylo možné, aby se Češi ve velkém setkávali například v divadlech, neboť zprvu žádná divadla neexistovala a české obyvatelstvo navíc nemělo ekonomickou sílu na jejich pravidelné návštěvy. Hospody se ukázaly být tím nejlepším místem pro šíření myšlenek v českém jazyce, pro výměnu knih a samozřejmě se zde hrála představení kočovných společností apod. V 19. století již přitom Češi považovali pivo za svůj národní nápoj což spojení hospod s českým vlastenectvím jen umocňovalo.

Foto: Tothkaroj, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Do hospody U Kalicha chodil Jaroslav Hašek stejně jako Albert Einstein

Další fáze hospodské kultury

Další fází národního obrození bylo zakládání nejrůznějších spolků. A kde jinde by se měli jejich členové scházet než v hospodách. Hospody se tak staly přirozenými centry společenského života ve městech i na vesnici. Jistě znáte pořekadlo o tom, že každá vesnice musela mít dvě instituce: kostel a hospodu.

Ve dvacátém století již bylo národní obrození završeno. Mohlo by se tedy zdát, že hospoda ztratila něco ze svého významu. Tak tomu ale není. O funkci společenského centra jsme již mluvili. Šlo ale také o místa s nesmírně kreativní atmosférou. Setkávali se zde totiž lidé ze všech možných společenských vrstev. Představte si například, že se přenesete do roku 1911 a rozhodnete se dát si pivo v pražské hospodě U Kalicha. U jednoho stolu se tady nejspíš potkáte s Jaroslavem Haškem i Albertem Einsteinem. Hned vedle bude zase sedět parta dělníků dláždících silnici. Právě kvůli této schopnosti hospody stírat společenské rozdíly jde o tak jedinečnou instituci. Nejlépe to demonstruje historka tradovaná ve slavné pražské hospodě U Zlatého tygra:

Podle této historky navštívil ve 20.letech 20. století hospodu francouzský premiér Herriot v doprovodu jednoho vysokého úředníka z našeho Ministerstva zahraničí. Když se usadili u stolu a objednali si pivo, začal se francouzský host vyptávat. Ukázal k vedlejšímu stolu s tím, že poznává předsedu poslanecké sněmovny nikoliv však jeho partnera v rozhovoru. Ministerský úředník odvětil, že to je natěračský mistr ze sousedství. Situace se opakovala, když premiér poznal prezidenta správního soudu a o jeho sousedovi se dozvěděl, že je to výrobce pohřebních svítidel. S nadšením potom prohlásil, že skutečná demokracie není ve Francii, ale v hospodě U Zlatého tygra.

Česká společnost je v porovnání s ostatními poměrně rovnostářská. Je možné, že i to souvisí právě s hospodami.

České hospody dnes

V médiích se někdy setkáváme s katastrofickými scénáři, v nichž české hospody mizí. Ne snad, že by v určitých obdobích neměly české hospody problémy, takový covid je otestoval opravdu důkladně. Jistě některé musely dokonce skončit. Je ale třeba říct i to, že průzkumy prováděné po covidové pandemii ukazují, že lidé začínají opět vnímat hospody ve větší míře jako místa setkávání a konání společenských akcí.

Hospodám se tak vlastně vrací jejich původní poslání, byť dnes samozřejmě vypadají trochu jinak než před 200 lety. Nabídka hospod dnes musí být mnohem širší, prostředí čistší a už se ani zdaleka nejedná o čistě pánské kluby. Hospody si potom i dnes uchovávají zmíněnou schopnost stírat společenské bariéry.

Ze všech těchto důvodů je třeba považovat hospody za součást českého kulturního dědictví nejen proto, že jsou do nich Češi zvyklí chodit již stovky let. Moderní český národ se v hospodách do jisté míry přímo utvářel. Neváhejte proto občas nějakou tu hospodu navštívit a pomoci tak udržet tuto tradici živou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz