Článek
Kdo byl Jan Březina?
Jan Březina se narodil v roce 1914 do rodiny špičkového odborníka v obuvnickém průmyslu. Jeho rodným městem byl Kolín. Janův otec se později stal přesvědčeným komunistou, a to do budoucna určilo osud celé rodiny. Bohužel šlo o osud vskutku tragický. V roce 1930 vyslyšel idealistický otec Jana Březiny volání ze Sovětského svazu, který sháněl profesionály ze všech oborů, aby pozvedl své stále ještě napůl feudální hospodářství.
Do Sovětského svazu odešla samozřejmě celá rodina včetně Jana Březiny. Ten z toho nebyl nikterak nadšený, neboť ve svých šestnácti letech nedávno nastoupil na vojenské letecké učiliště v pražských Letňanech. Letcem chtěl být celý život, sen se mu teď ale rozplýval. Nic jiného, než následovat otce, mu ale nezbylo.
Jan Březina pomohl Sovětům k polárnímu triumfu, odměnou mu byla poprava
Život v Sovětském svazu
Rodinu zpočátku provázely problémy, nikdo se o ně v Moskvě nestaral a oni si museli platit hotel až byli téměř bez prostředků. Potom se o nich ale úplnou náhodou dozvěděl Michail Kalinin, toho času 1. Předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR. Formálně se jednalo o nejvyššího člověka v SSSR, ve skutečnosti bylo ale jeho postavení pouze formální. Na to, aby Březinovým zařídil byt a otci práci, to ale stačilo.
Podmínky, které rodina najednou získala, byly ve skutečnosti velmi dobré, což po prvotních pochybách jen posílilo otcův idealismus. Jan se dostal k letectvu a posléze dokonce i na vysněnou leteckou školu. Jan platil za skvělého technika a byl vysoce hodnocený za své výkony při letech s nákladem síry nad pouští Karakum v dnešním Turkmenistánu.
Jan potom navázal postupně dva vztahy, a především ten s Čechoameričankou Josefou byl opravdu vážný. V tu dobu začal poté pracovat pro Hlavní správu Severní mořské cesty. A protože se osvědčil, dostal nabídku připojit se k expedici, která měla za úkol dobýt letecky severní pól a propagovat tak Sovětský svaz navenek. Expedici posvětil sám Stalin a měla tedy nejvyšší prioritu. Jejím vedoucím byl akademik Otto Šmidt.
Expedice nazvaná Sever 1 se ke svému cíli vydala na jaře 1937 a zanedlouho dostal Stalin telegram, že severního pólu bylo dosaženo. Došlo sice k omylu a letouny přistály o 60 km jinde, to ale v tu dobu nikdo nevěděl a neřešil. Úkol byl splněn! Celou expedici přijal v Moskvě sám Stalin a každého, Jana Březinu nevyjímaje, dokonce objal a políbil. Všichni potom dostali i vysoké sovětské vyznamenání.
Velký teror
Rok 1937 byl ale také rokem, kdy Stalin rozpoutal v Sovětském svazu tzv. Velký teror. I Jan Březina viděl, že z jeho okolí se vytrácejí lidé. Nikdo nevěděl, co s nimi je ani to, kdo bude další. Ve čtyři hodiny ráno dne 8. března 1938 zazvonili u bytu Březinových agenti NKVD. Jan byl zatčen, odvezen a jeho rodinu ho už nikdy více nespatřila.
V pozdějších letech se jeho příbuzným dostaly do rukou dvě protichůdné informace o tom, co se s Janem Březinou, kterého před zatčením nepomohlo ani Stalinovo objetí a vyznamenání, stalo. Podle jedné byl popraven hned v roce 1938, podle druhé zemřel ve vězení v roce 1944. Po Janově zatčení se část jeho rodiny vrátila do Československa (jeho manželka Josefa do USA) a otec za války působil v odboji. Druhá část rodiny se potom do Československa dostala v roce 1948. O osudu Jana ale nikdo nic nevěděl.
Teprve v roce 1994 se ruské společnosti pro lidská práva Memorial (její činnost je dnes v Putinově Rusku opět zakázána) vypátrala, že pravdivá byla verze o Janově zastřelení dne 16. srpna 1938. Ve spisu se mluvilo o odsouzení za špionáž pro Československo. Šlo samozřejmě o nesmysl, ve spisu byla naprosto neodpovídající data a celá řada dalších nesmyslů. To byl ale Velký Teror, desítky a stovky tisíc domnělých nepřátel režimu byly popravováni na základě smyšlených obvinění jako na běžícím pásu. Jan Březina byl tak jednou ze stovek československých obětí Velkého teroru. A důvod? Žádný nebyl. Jen zrůdnost Stalinova režimu.
