Článek
Německý pohled na vznik Československa
Z českého pohledu je vznik Československa jednoznačně pozitivní událostí a takto si jej také připomínáme. Dvacátý osmý říjen 1918 byl však pro značnou část obyvatel nového státu prakticky katastrofou. Jednalo se především o německou i maďarskou menšinu. Němečtí obyvatelé Československa se s novou realitou odmítali smířit a velmi časté byly také protičeskoslovenské demonstrace.
Z dnešního pohledu je tehdejší situace již hůře pochopitelná, neboť pojem „Čeští Němci“ ztratil po druhé světové válce z velké části svůj původní význam. Němečtí obyvatelé pohraničních oblastí po rozpadu Rakouska - Uherska požadovali vyhlášení samostatné provincie Deutschböhmen. Tato idea navazovala na záruky dané českým Němcům Karlem I. a měla podporu Rakouska i Německa. Ani jeden z těchto dvou států však v daném období neměl prakticky žádnou politickou moc k tomu, aby dokázal podpořit začlenění této provincie do svého území. To však Němcům nezabránilo ve vyhlášení samostatné provincie s hlavním městem v Liberci.
Co se v Kadani stalo
Žádný ze států Dohody tuto iniciativu samozřejmě neuznal, přesto byla československá vláda nucena reagovat. Jedním z měst, které spadaly pod provincii Deutschböhmen byla i Kadaň. V době od 1. listopadu 1918 do 31. 1. 1919 pak byla většina území obsazována nově se tvořící československou armádou. Němečtí obyvatelé v mnoha případech kladli postupujícím jednotkám odpor. Boje propukly třeba v Mostě, nebo v Kaplici. Také v Kadani působili čeští vojáci v krajně nepřátelském prostředí.
Když 4. března 1919 začalo ve Vídni zasedání Národního shromáždění Německého Rakouska, chtěli Němci v Kadani protestovat proti tomu, že německá území Čech v něm nemají kvůli bojkotu československé vlády zastoupení. Na demonstraci v centru města se sešlo až 2000 protestujících, proti nimž stála hrstka československých vojáků. Demonstrace postupně nabírala spád. Československé státní symboly byly ze strany Němců ničeny a hanobeny.
V situaci, kdy chtěl jeden z demonstrujících vyvěsit německou vlajku, ozval se výstřel. Je pravděpodobné, že již nikdy nezjistíme, zda tento výstřel mířil z davu směrem k vojákům nebo naopak. Ať tak či onak, posádka československých vojáků, která čelila obrovské přesile, vyhodnotila situaci tak, že je třeba zakročit. Vojáci proto spustili palbu z kulometu. Účelem v tuto chvíli nebylo střílet přímo do lidí, ale vyslat varovnou salvu do země před linií demonstrantů. Kulky se však začaly odrážet od dlažby a zabíjet. Na zemi zůstalo ležet 20 mrtvých Němců včetně jedenáctiletého dítěte.
Dopady střelby
Není velkým překvapením, že tragická událost poznamenala již tak pochroumanou úroveň česko-německých vztahů. Později ve 30. letech byl kadaňský masakr využíván Hitlerem jako důkaz špatného zacházení s Němci v Československu. Finální hodnocení celého incidentu je samozřejmě velmi obtížné. Nevíme, kdo střílel první, a navíc musíme vzít v potaz vyhrocenou situaci té doby. Přesto je však událost z Kadaně důležitým dokladem toho, že vznik Československa byl ve skutečnosti často mnohem složitější, než jak jej vnímáme dnes.
