Článek
Kdo byl Karel Baxa?
Karel Baxa se na narodil v roce 1862 do rodiny ředitele školy v Sedlčanech. Rodina byla přes Baxovu tetu spřízněna s Karlem Havlíčkem Borovským. Ve svém rodném městě ale nevydržel a gymnaziální studia absolvoval v Praze, kde posléze promoval na Univerzitě Karlově jako právník. Praxi následně vykonával na několika místech, např. v Táboře nebo v Chebu. Stejně alo nakonec skončil v Praze, kde měl praxi v dnešní Štěpánské ulici. Karel Baxa byl také Sokolem a dokonce v Čechách propagoval lyžování, což byla v té době relativní novinky.
Postupně se ale objevila světlá i stinná stránka Baxovy povahy. Na jednu stranu se ochotně vrhal do případů, při nichž obhajoval české politiky i aktivisty bojující za národní emancipaci a politické zrovnoprávnění českých zemí. Na stranu druhou se ale netajil svými antisemitskými názorya v roce 1899 byl žalobcem v případu vraždy Anežky Hrůzové, z níž byl obviněn Žid Leopold Hilsner.
Případ je dnes znám jako tzv. Hilsneriáda a protivníkem Karla Baxy v něm nebyl nikdo jiný než budoucí prezident Masaryk. Případ dodnes budí velké kontroverze, a i když byl Hilsner na základě hodně chatrných důkazů odsouzen, všeobecně se předpokládá, že vinen nebyl. Je trochu paradoxní, že právě Masaryk nepřímo umožnil Baxův nástup do funkce, pro kterou si jej pamatujeme dodnes.
Karel Baxa proměnil Prahu v moderní velkoměsto.
Karel Baxa jako pražský primátor
Karel Baxa byl od roku 1895 poslancem zemského sněmu a od roku 1901 poslancem říšského sněmu. Jeho domovskou stranou byla Česká strana národně socialistická. Podstatné je, že v roce 1918 si prezident Masaryk zvolil dosavadního pražského starostu Přemysla Šámala za svého kancléře. Místo tak bylo volné a v červnu 1919 se konaly volby. V nich zvítězila Česká strana národně socialistická a tím je jasné, co bylo dále.
Strana nominovala za starostu Prahy Karla Baxu, který byl následně potvrzen i dalšími stranami. Titul starosta ale nenosil dlouho. Byl to právě Karel Baxa, který zrealizoval to, o čem se mluvilo již desítky let. Do té doby poměrně malá Praha s 250 000 obyvateli se rozrostla o 37 dalších obcí jako např. Žižkov, Karlín, Smíchov apod. Vznikla tzv. Velká Praha. Přes noc se počet obyvatel hlavního města zvýšil na cca 675 000 lidí a z Prahy se najednou stalo jedenácté největší město tehdejší Evropy. Nešlo ale jen o obyvatele, Praha pod svá křídla získala i velké průmyslové oblasti. Karel Baxa začal používat nový titul: primátor.
U toho to ale neskončilo. Rozvoj Prahy pokračoval i nadále. Začalo se s obnovou a rekonstrukcí tak významných památek jako Pražský hrad nebo Klementinum. Stejně tak bylo vystavěno mnoho dnes ikonických staveb. Ať již se jedná o Masarykovy domovy (dnešní Thomayerova nemocnice), Petřínská hvězdárna, strašnické krematorium, Trojský most, Veletržní palác, zoologická zahrada, velký strahovský stadion, autobusové nádraží na Florenci nebo třeba ruzyňské letiště. Rostly také nové čtvrti a v roce 1930 měla Praha už 850 000 obyvatel.
Karel Baxa zůstal primátorem do roku 1937, což je dodnes platný rekord. Na svůj úřad navíc sám rezignoval, neprohrál jej ve volbách. V roce 1937 byl na tom už ale zdravotně špatně a na Nový rok 1938 jej postihla mozková mrtvice. Karel Baxa zemřel 5. ledna 1938.
Lze říct, že pro Karla Baxu bylo dobře, že se nedožil dalších událostí. Okupaci českých zemí by jistě nesl velmi těžce. Navíc by se ale musel srovnat také s tím, že antisemitismus, který byl i jeho světonázorem, našel v nacistickém Německu své temné naplnění.
Zdroje informací: https://praha.eu/judr-karel-baxa
