Článek
Vznik požáru
Začátek června roku 1541 byl skutečně horký a suchý, to pravděpodobně přispělo k jeho následnému šíření, samotný vznik požáru má ale podle všeho na svědomí člověk. Nejčastěji se uvádí, že hořet začalo na střeše paláce Smiřických na Malé Straně. Jiné zdroje zase uvádějí dům Na Baště. Ten stál v polovině 16. století na místě, kde dnes najdeme známou Malostranskou besedu. Ať tak či onak, oheň se začal rychle šířit.
Průběh požáru
Oheň se rozšířil na celou Malou Stranu i Hradčany a nevynechal ani Pražský hrad. Jen na Malé straně padlo ohni za oběť 155 domů z celkového počtu 233. V tehdejší době byly domy převážně dřevěné, a proto se oheň šířil skutečně raketovou rychlostí. Zajímavostí je, že nejpodrobnější zprávy o velkém požáru Prahy z roku 1541 nám nepodává nikdo jiný, než kronikář Václav Hájek z Libočan.
Jeho legendární kronika vyšla ve stejném roce, v němž v Praze k požáru došlo, tedy v roce 1541. Kronika ale končí českou korunovací Ferdinanda Habsburského v roce 1527 a v knize samotné se o požáru už nedočtete. Václav Hájek byl nicméně očitým svědkem katastrofy a vydal samostatný spis „O nešťastné příhodě, kteráž se stala skrze oheň v Menším městě Pražském a na hradě svatého Václava i na Hradčanech“. Dalším zdrojem informací je např. kronika Mikuláše Dačického z Heslova.
Tento spis je nejpřesnějším a nejpodrobnějším popisem požáru a i přesto, že Hájkova kronika je často hodně nespolehlivým zdrojem, v případě tohoto spisu je situace jiná. Kronikář byl tentokrát na místě a neměl nejmenší důvod si něco vymýšlet. Je to právě Václav Hájek, který upřesňuje, že požár vypukl večer, mezi sedmou a osmou hodinou a počínajícího požáru si všimli pokrývači.
Na Pražském hradě se oheň dostal až ke katedrále svatého Víta i královskému paláci a v neposlední řadě ke komnatě, kde byly uchovávány tzv. zemské desky, které shořely. V 16. století šlo o základní dokument pro majetkové vztahy v Českém království, který samozřejmě nebyl nikde „zálohovaný“. Pokud dnes litujeme, že jsme přišli o cenný historický dokument, tak si představme, jaký právní chaos muselo jejich zničení znamenat v dané době.
Odstraňování následků
Požár v roce 1541 byl samozřejmě ohromnou katastrofou, mnoha lidem vzal střechu nad hlavou, jistě byly i oběti. Život v Praze v týdnech a měsících po požáru byl také složitý. S odstupem téměř pěti století samozřejmě však už asi můžeme trochu akademicky zauvažovat nad tím, že právě v důsledku požáru musela být významná část Prahy znovu vystavěna a tímto způsobem se sem dostala renesanční architektura.
Zajímavostí je i to, že trosky se z postiženého území svážely na Kampu. Díky tomu se z Kampy stalo území, na němž šlo stavět, neboť se zvýšila úroveň země.
Zdroje informací: