Článek
Zámek Benátky nad Jizerou
Město Benátky nad Jizerou dnes známe jako příjemné sídlo v okrese Mladá Boleslav, nedaleko od Prahy. Jistě je možné zde strávit příjemný čas, ale že by právě tudy běžely světové dějiny a události, které usměrnily tok dějin? A přesto je to tak. Možná je na čase, abychom se na podobná místa začaly dívat trochu jinak.
První zmínka o Benátkách nad Jizerou pochází již z roku 1290. Jednou z nejvýznamnějších institucí, které zde poté vznikly, byl klášter Cyriaků. Ten však nepřežil husitské války a výhodné místo bylo opět k dispozici.
V letech 1527–1572 právě zde vznikl zámek, který postavil Fridrichem z Donína spolu se svým synem. Netrvalo ale dlouho a od Donínů jej nekoupil nikdo jiný než císař Rudolf II. Ten však nechtěl zámek pro sebe, věnoval jej svému dvornímu astronomovi, kterým nebyl nikdo jiný, než Tycho Brahe.
Ten do Benátek nad Jizerou dorazil 20. srpna 1599 a hned se začal věnovat jak vědeckým pozorování, tak dalším povinnostem, které mu z titulu jeho funkce náležely. Bylo to především sestavování královských horoskopů.Dnes už není přesně známo, kde v tuto dobu Tycho svá pozorování na zámku prováděl, víme ale, že zde chtěl zbudovat observatoř i chemickou laboratoř. K tomu také skutečně došlo.
Zásadní setkání
Tycho Brahe byl opravdu skvělý pozorovatel, pravděpodobně nejlepší, jakého svět poznal před vynálezem dalekohledu. Mimo jiné pomohl potvrdit, že komety jsou vesmírná tělesa a nacházejí se mimo zemskou sféru. Především ale vytvořil záznamy, bez kterých by další velikán, Johannes Kepler, nemohl dosáhnout svých velkých objevů.
Tím se dostáváme k samotné pointě. Dne 3. února 1600 se právě na zámku v Benátkách nad Jizerou setkal Tycho s Rudolfovým dvorním matematikem, který však působil v Praze. Nešlo o nikoho jiného než Johanese Keplera, objevitele tzv. Keplerových zákonů. Bylo to právě setkání v Benátkách nad Jizerou, které umožnilo propojení Braheho mimořádného pozorovatelského talentu a Keplerovy geniality.
Je třeba si uvědomit, že právě Kepler v tuto chvíli navždy proměnil svět vědy tím, že začal používat pro interpretaci pozorování matematiku. Šlo o zlomový okamžik, který bez nadsázky změnil svět. Kepler ukázal, že pohyb těles lze popsat matematicky. A byla to právě věda, která nám umožnila dosáhnout takové úrovně technologického rozvoje. Bez propojení matematiky a do té doby víceméně oddělených oborů by k tomu nikdy nedošlo.
A nestalo se to v Londýně, v Paříži nebo v Římě, nýbrž v Benátkách nad Jizerou.
