Článek
Povstání v Třešti
Dne 5.května 1945 vypuklo Pražské povstání a rozhlas opakoval výzvy k jeho následování i v dalších částech tehdejšího Protektorátu. Tyto výzvy vyslyšeli i obyvatelé města Třešť na Jihlavsku. Lidé tak přemohli místní německou posádku a její příslušníky společně s místními německými civilisty uvěznili v budově okresního soudu.
Většina německých zajatců byla surově zbita a povstalci vyhlásili kontrolu nad městem s asi pěti tisíci obyvateli. Zprávu o povstání v Třešti však obdržel i velitel brněnského gestapa Max Rausch a okamžitě rozkázal zorganizovat trestnou výpravu. Ta dostala rozkaz pozabíjet alespoň jedno procento obyvatel Třeště.
Příjezd Němců
Ráno 7. května 1945 se německá kolona přiblížila k městu a hlídka občanské gardy ani nestačila zareagovat. Jejich devět členů bylo rychle zabito. Jednotky Wehrmachtu i SS vstoupily do města a započaly s jeho opětovným obsazováním. Němečtí vojáci procházeli dům za domem, rabovali a nezřídka i stříleli. Jejich zbraněmi padlo sedm neozbrojených lidí u místního rybníka, další muž byl popraven před zraky vlastní rodiny.
Velmi brzy byli osvobozeni i němečtí zajatci, a naopak byli zatčeni účastníci povstání. Byl jim dán rozkaz začít kopat jámy na dvoře soudu. Nemohlo být pochyb o tom, jaký účel budou mít. Brzy se z nich měly stát hroby. Samotný velící orgán povstání v čele s komunistou Smejkou zatčen nebyl, jeho dvanácti členům se podařilo uprchnout.
Herta Kašparová: místní anděl smrti
Popravy Čechů neměly žádný sofistikovaný systém. Na koho Němci ukázali, ten byl zkrátka zastřelen. Velmi aktivní byla v tomto ohledu jednadvacetiletá Herta Kašparová. Jednalo se o místní rodačku, která byla považována za bezproblémovou, pracovitou a hodnou dívku, přesto příliš oblíbená nebyla. Mohlo za to možná i její drobné fyzické postižení, ale i chování jejího otce. Byl to český Němec, který se však střídavě hlásil k české a německé národnosti podle toho, co bylo zrovna výhodnější.
Na konci války pak Hertin otec působil jako zástupce velitele místního Volkssturmu a byl jedním z těch, které povstalci zbili a zatkli. Herta dostala příležitost se pomstít. Bez zaváhání ukazovala na své bývalé spolužáky, sousedy i známé. Celkem takto poslala na smrt minimálně deset lidí. Celkem zemřelo během německého řádění v Třešti 56 lidí, což dělá z této události jeden z nejhorších masakrů z konce války. Další den se Němci stáhli a do Třeště brzy vjely první jednotky Rudé armády.
Pomník obětem druhé světové války v Třešti
Hertin konec
Herta Kašparová ale uprchla a nějakou dobu se skrývala v rakouském městečku Gmund. V únoru 1946 však byla identifikována, zatčena a odeslána do Jihlavy, kde jí mimořádný lidový soud odsoudil k trestu smrti provazem. Poprava byla vykonána přímo v Třešti a podívat se na ní přišlo skoro celé město. Spravedlnost dostihla i šéfa brněnského gestapa, který byl k smrti odsouzen v roce 1947. Celá řada těch, kteří se na vraždění Čechů podíleli však před soudem nikdy nestála.
