Hlavní obsah
Lidé a společnost

Milo Komínek: další z příběhů statečnosti tváří v tvář komunistické zvůli

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Jedno z letadel Masarykovy letecké ligy, kterou prošel i Miloslav Komínek, jeden z hrdinů třetího odboje

Příběh Miloslava Komínka jakoby vypadl ze scénáře hollywoodského akčního filmu. A Hollywood skutečně hraje v jeho příběhu svoji roli. Ta hlavní, hrdinská, ale patří samozřejmě jemu samotnému.

Článek

Kdo byl Milo Komínek

Miloslav „Milo“ Komínek se narodil dne 20. června 1926 do rodiny hutního mistra, který byl zároveň starostou obce Sviadnov v okrese Frýdek-Místek, v dnešním Moravskoslezském kraji. Později se vyučil strojním zámečníkem a také promítal v kině filmy.

Měl dvě záliby a vášně. Tou první byla gymnastika, tou druhou potom létání a letecká akrobacie. Nedaleko Sviadnova bylo letiště a Milo tam byl jako doma. Před druhou světovou válkou se zapojil se do Masarykovy letecké ligy, kde získal výcvik pilota i sportovního parašutisty.

Masarykova letecká liga byla založena v roce 1926 a jednalo se o organizovaný způsob, jak propagovat letectví ve všech jeho podobách, od stavby modelů až po praktický letecký výcvik nebo stáže našich expertů v cizině. Organizace spadala pod Ministerstvo obrany a měla i jistý polovojenský rozměr. Koneckonců, Masarykova letecká liga zaštiťovala známou akci „Tisíc pilotů republice“, z níž vyšli mnozí z našich pozdějších válečných pilotů.

V roce 1942 se zapojil do protinacistického odboje a po válce se hodlal naplno věnovat létání. Založil si firmu „Československá letecká reklamní kancelář“ a působil jako akrobat a kaskadér. Se svými vystoupeními projel velkou část světa a dostal se např. do Austrálie. Zde se do příběhu připojuje zmíněný Hollywood, který Milovi nabídl smlouvu na dva filmy. Jenomže přišel únor 1948…

Zmařené plány na útěk

Po komunistickém převratu přišel Milo Komínek o všechno, letadla byla zabavena, on ztratil přístup na letiště a byl pod dohledem SNB. Na Hollywood mohl zapomenout. Ledaže by z Československa uprchnul…

Se skupinou dalších lidí, kteří se nechtěli smířit s životem v totalitě, zamířil Milo do Mariánských lázní a odtud pěšky směrem k hranicím. Štěstí jim ale nepřálo a narazili na pohraniční hlídku. Milo skončil s průstřelem břicha, ale zatčení unikl. Několik dní strávil v domě jednoho statečného sedláka, který mu zavolal lékaře a neprozradil jej.

Aby sedláka a jeho rodinu nevystavoval nebezpečí, rozhodl se Milo, že je dostatečně silný na to, aby se opět pokusil o přechod hranice. Vyčerpáním se ale brzy zhroutil a musel opět hledat pomoc. Zdánlivě ji našel u jednoho slovenského hospodáře, který po válce přišel s novými osídlenci pohraničí. Zatímco Milovi poskytoval naoko pomoc, jeho žena byla na cestě na služebnu SNB.

Zatčení a vězení

Milo se ocitl na služebně v Broumově, kde byl brutálně zbit. Ke svému překvapení zjistil, že jedním z příslušníků bezpečnosti byl i jeho vzdálený příbuzný. Ten jej ale nijak nešetřil a odeslal do Prahy do Bartolomějské, kde zažíval další brutální bití. V téže době ale abdikoval Edvard Beneš a prezidentem se stal Klement Gottwald. Ten naoko vyhlásil amnestii, ale ve skutečnosti byla většina propuštěných obratem opět zatčena.

Milo Komínek byl spoluvězni varován, a proto se po propuštění vůbec nevracel domů. Zamířil totiž do hor, do Moravskoslezských Beskyd. Tam se zapojil do činnosti odbojové skupiny Portáš-Jánošík. Jako mnozí jiní v té době, i on počítal s tím, že brzy vypukne ozbrojený konflikt západu s východem. Skupina se tak začala připravovat na partyzánský boj, sledovala přesuny vojsk a její členové si začali vytvářet síť spolupracovníků v širokém okolí.

Druhé zatčení

Jednou z akcí skupiny bylo i přepadení místního hajného, který spolupracoval s StB. Tomu řekli, že buďto požádá o přeložení, nebo přistoupí k dalším akcím. Hajný to skutečně udělal, ale současně vše nahlásil. Po skupině pak začala pátrat SNB. A co bylo horší, přímo v jejich středu se objevil udavač. Bezpečnost proto na skupinu udeřila a Milo Komínek byl v přestřelce zraněn do nohy.

Komínek se znovu ocitl ve vězení, tentokrát odsouzený na 20 let. A na svobodu se dostal skutečně až po 17 letech, v roce 1965. Vězení se na něm krutě podepsalo. Nejprve to bylo brutální zacházení a bití, potom zase jáchymovský uran, kde málem zemřel při závalu a byl těžce zraněn s doživotními následky. Přesto byl dozorci hodnocen jako nezlomný a nepřevychovatelný, neustále vzdoroval.

V roce 1968 potom emigroval do Kanady. Ani tam ale svůj boj nevzdal a vydával české noviny, knihy a časopisy. Milo Komínek zemřel v roce 2010.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz