Článek
Krušné dětství a mládí Miroslava Tyrše
Miroslav Tyrš se narodil jako Friedrich Emanuel Tirsch do německy mluvící rodiny lékaře na děčínském panství. Jeho dětství ale rozhodně nebylo šťastné. Ve skutečnosti musel Tyrš od útlého dětství snášet jednu ránu za druhou.
Jako malé dítě si prožil smrt otce i obou svých sester na tuberkulózu. Malý Friedrich zůstal sám s matkou, ale jen do svých šesti let. Potom mu zemřela i ona. Jak jinak než na tuberkulózu. Chlapec putoval od jednoho strýce k druhému, a ne vždy se jednalo o idylické domácnosti. Už v dětství se u něj začaly rozvíjet deprese, měl období melancholie a smutku… Není se co divit.
Teprve když přišel ke strýci Antonínovi, našel spořádanou a láskyplnou domácnost. A co víc, Antonín byl českým vlastencem. V tomto duchu vychovával i svého synovce. V roce 1848 byli oba na barikádácha možná v ten moment si nyní již šestnáctiletý jinoch uvědomil, kde je jeho místo ve světě. Byl Čechem. Své jméno si změnil na Miroslav Tyrš.
Asi nejznámější portrét Miroslava Tyrše.
Tyrš jako renesanční člověk
Říct, že Tyrš byl vlastně takovou reálnou verzí Járy Cimrmana zní jako klišé, ale v jeho případě to prostě opravdu sedí. Tyrše zajímalo snad všechno. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě studoval práva a filozofii, zajímal se o umění, hodně cestoval a samozřejmě také cvičil.
Kde se vzala jeho vášeň pro tělesnou zdatnost? Je to nejspíš průsečík několika vlivů. Jednak se Tyrš bál nemocí (není divu, vzhledem k tomu, co prožil), navíc byl malého vzrůstu a dokonale vypracovaným tělem si to možná sám pro sebe do jistý míry kompenzoval. Ať tak či onak, živil se jako soukromý tělocvikář a vychovatel.
Když se Tyrš setkal s podobně smýšlejícím Jindřichem Fügnerem, výsledkem bylo založení tělovýchovné jednoty Sokol. A nejen to, Fügner v roce 1965 zemřel, to ale neznamenalo konec Tyršových kontaktů s jeho rodinou. Tyrš se totiž zamiloval do Fügnerovy dcery Renaty, které dělal domácího učitele.
O ruku Renatu požádal, když jemu bylo 40 let a jí pouhých 17. I tak se ale vzali a manželství to bylo do jisté doby šťastné. Fakt, že štěstí netrvalo věčně, nesouvisí s tím, že by se snad přestali mít rádi. Problém představoval Tyršův zhoršující se psychický stav.
Nepřidal mu fakt, že si musel vybrat mezi stálým místem na pražské univerzitě a Sokolem, neboť univerzita striktně požadovala konec jeho aktivit v Sokole. Když se navíc rozhodl pro univerzitní místo, a to i proto, aby uživil manželku, Sokolové mu to měli za zlé, a dokonce jej označovali za zrádce. Tyrše to trápilo ale přesto stále pokračoval ve zběsilém tempu, skoro nespal (spánek považoval za ztrátu času) a aktivit měl i bez Sokola nepočítaně.
Dnešní psychiatři se snaží zpětně odvodit Tyršovu diagnózu. Nejčastěji se pak mluví o schizofrenii, depresích nebo o tzv. bipolární afektivní poruše.Situace už zašla tak daleko, že svoji ženu považoval za informátorku, která má na něj donášet. Jeho studenti na univerzitě mluvili o tom, že jeho projev byl nekonzistentní, zadrhával se. Nakonec Tyrš souhlasil s dovolenou, nejprve ve Švýcarsku, potom v Itálii, a nakonec odjel do Alp.
Tyršova smrt
V rakouských Alpách bydlel Tyrš v hotelu Kassl, který se nacházel v malebného městečku Oetz v Tyrolsku. Miroslav Tyrš se vydával na dlouhé celodenní túry do hor. Majitel hotelu jej upozorňoval, že to může být nebezpečné a profesor si musí dávat opravdu dobrý pozor. Několikrát jej dokonce do hotelu museli přivést místní obyvatelé, když Tyrše našli někde ležet, dezorientovaného, hladového a vyčerpaného.
Do Rakouska měla za Tyršem přijet manželka. Z hotelu odešel po obědě s tím, že jí jde naproti na nádraží. Lidé v hotelu se sice podivili, neboť měla přijet až o den později, ale Tyrš už na jejich otázky neodpověděl a vyrazil z hotelu. Na nádraží dorazil, zmateně běhal mezi vlaky, nahlížel do vagónů a hledal manželku. Psal se 8. srpen 1884.
Večer ještě zahlédla Tyrše jakási vesničanka. Podle ní se choval podivně a beze slova se vydal k lesu. Do hotelu už se nevrátil a dalších 13 dní se po něm pátralo v širokém okolí. Nakonec bylo jeho tělo nalezeno v řece. Tělo bylo znetvořené tím, jak s ním voda smýkala po kamenech, své udělala i divoká zvířata. Identifikace byla problematická, ale podle zbytků oblečení a několika málo zbývajících rysů byl rozpoznán.
To, jak přesně zemřel se už asi nikdy nedozvíme. Postihla Tyrše mrtvice nebo infarkt? Někde špatně šlápl, uklouzl a zabil jej pád? Nemohl ho někdo večer a daleko od lidí zavraždit? A samozřejmě nelze vynechat ani tu možnost, která se sama nabízí, ale nikdo o ní v jeho době příliš nemluvil. Mohl Tyrš spáchat sebevraždu?
Nevíme a vědět nebudeme. Je to ale opravdu tak důležité?
