Článek
Zrada či falešné obvinění?
V létě roku 1108, tedy 110 let poté, co se Přemyslovci zbavili na Libici konkurenčního rodu Slavníkovců, vyrazil kníže Svatopluk II., řečený olomoucký, válčit do Uher. Jako oddaný služebník římského krále Jindřicha V. koneckonců ani nemohl jinak. Ale co s Čechami? Ty měl ze Svatoplukova pověření řídit jistý Mutina, představitel druhého nejmocnějšího rodu v Čechách, tedy Vršovců.
Nepřítomnosti Svatopluka ale využil Bořivoj II., jeho předchůdce na českém trůnu vyhnaný do Polska. I s vojskem vpadl do Čech. Když se vojska vedená Mutinou střetla s těmi Bořivojovými, Mutina se dal rychle na útěk a celé to vypadalo jako domluvené divadlo. Mutina byl s Bořivojem domluven a zradil Svatopluka!
Nyní je ale třeba další popis událostí na chvíli přerušit. Výše uvedená interpretace pochází z pera kronikáře Kosmy. Ten je jistě zakladatelem našeho dějepisectví, ale uvedené události nemohl zažít, neboť se narodil až dlouho po nich, a navíc zcela nepokrytě stranil Přemyslovcům. Je tedy otázka, do jaké míry lze Kosmovi věřit. Pravda je taková, že moc ne.
Ať tak či onak, Svatopluk se rozhodl, že Mutinu zlikviduje i s celým jeho rodem. To je náš záchytný bod, motivace k tomuto činu jsou už jen odhady. Kosmas jí vidí v Mutinově zradě, ale stejně tak dobře mohlo jít prostě jen o starý dobrý boj o moc. Vršovci byli mocným rodem a Přemyslovce ohrožovali. Krom toho měli oba rody mezi sebou historicky nevyřízené účty (např. zajmutí knížete Jaromíra). Koneckonců, Přemyslovci se už o likvidaci Vršovců dvakrát neúspěšně pokusili, bylo to v letech 1003 a 1014. Svatopluk měl tedy i jiné důvody než jen domnělou zradu. Jaký byl ten skutečný se možná už nikdy nedozvíme.
Kníže Svatopluk II. Olomoucký
Vraždění Vršovců
Skutečností ovšem zůstává, že 27. října roku 1108 dorazil na hrad ve Vratislavi Svatopluk a po ostrém proti-Vršovském projevu Mutinu rovnou zabil a jeho lidé se vrhli i na ostatní Vršovce. Kromě Mutiny byli zabiti nebo zajati i jeho synové. Jeden z nich, Neuša, byl údajně „zraku i mužství zbaven“. Jenomže pobýt pár Vršovců ve Vratislavi nestačí, Svatopluk se rozhodl pro likvidaci celého rodu, což ve skutečnosti znamenalo více než 3000 lidí.
Velká část příslušníků rodu se nacházela na Libici, bývalém sídle Slavníkovců, které o 113 let dříve vidělo podobný masakr. O Vršovcích Kosmas mimochodem píše jako o rodu, který se na vyvraždění Slavníkovců významně podílel, pokud jej přímo neinicioval.
Tentokráte ale padali k zemi Vršovci. A když vyvraždit rod, tak opravdu celý. Ušetřeny proto nebyly ani ženy nebo děti, celkem přes zmíněných 3000 lidí. I tak se určitému počtu Vršovců podařilo uniknout do Polska. Někteří z nich se později do Čech vrátili a celkem úspěšně zde žili, byť jako rod již svoji moc ztratili. Ani Svatopluk se totiž ze svého triumfu dlouho neradoval.
Byla smrt Svatopluka pomstou Vršovců?
Další rok vyrazil Svatopluk s králem Jindřichem na další válečné dobrodružství, tentokrát do Polska, tedy do země, kde se ukrývali i uprchlí Vršovci. Dne 21. září jel večer Svatopluk na koni v doprovodu své družiny. Kde se vzal, tu se vzal nějaký muž a mrštil po Svatoplukovi kopím. Zbraň projela knížetem jako máslem a ten padl mrtvý k zemi. Není třeba připomínat, kdo měl motivaci k něčemu takovému. I když vrah nikdy dopaden nebyl, některý z Vršovců by byl logickou možností.
