Článek
Česká stopa v americkém vesmírném programu
Ještě, než si řekneme něco o české kosmonautice jako takové, pojďme se stručně podívat na to, kteří američtí astronauté nejen, že český původ měli, ale také se k němu hrdě hlásili.
Prvním z nich je Jim Lovell, legendární účastník čtyř vesmírných letů včetně mise Apollo 8, která jako první obletěla Měsíc, a především pak mise Apollo 13. Jen málo lidí u nás ví, že v době, kdy Apollo 13 bojovalo ve vesmíru o přežití, se na jeho palubě nacházela i československá vlajka. Důvod byl prostý: Lovellova maminka se za svobodna jmenovala Blanka Mašková a její rodina pocházela z vesnice Lukavice u Plzně. Jim Lovell stále žije v Clevelandu a v březnu oslaví své 96. narozeniny. S českou větví své rodiny je stále v kontaktu.
Jim Lovell na palubě Apolla 8
Druhým jménem, které je třeba v tomto kontextu zmínit, je Gene Cernan. Ten se stal v roce 1972 zatím posledním člověkem, jehož noha se dotkla Měsíce. Také jeho prarodiče pocházeli z Čech, respektive Slovenska. I on měl s sebou ve vesmíru československou vlajku, která se dokonce podívala přímo na Měsíc. Cernan si již v 70. letech tak trochu vyvzdoroval návštěvu tehdejšího komunistického Československa, a při té příležitosti předal vzácnou vlajku Astronomickému ústavu v Ondřejově. Dodnes tam vlajka visí na jeho hlavním dvoumetrovém dalekohledu. Česko a Slovensko po roce 1989 navštívil Gene Cernan ještě několikrát. Při jedné návštěvě havaroval vojenský vrtulník, ve kterém cestoval. Když byl novináři dotázán na své pocity po havárii, s úsměvem mávl rukou a odpověděl, že jakožto zkušební pilot a astronaut je na podobné situace dobře zvyklý. Gene Cernan zemřel v roce 2017.
Třetím významným americkým astronautem, který se hrdě hlásí k českému původu, je dnes 81letý John Blaha. Jeho rodina pocházela z obce Herálec poblíž Humpolce. John Blaha se do vesmíru vydal celkem šestkrát při letech raketoplánů a ve vesmíru strávil celkem 161 dní a necelé tři hodiny. I on se do České republiky několikrát podíval a na svůj původ nezapomíná.
Počátky československé kosmonautiky
V roce 1967 byl založen program Interkosmos. Sovětský Svaz v něm umožnil spolupráci na vesmírných projektech dalším socialistickým zemím. Již od začátku se českoslovenští vědci podíleli na vývoji a konstrukci přístrojů na vědeckých satelitech. Československo bylo v tomto programu velmi aktivní a pocházela z něj prakticky polovina všech experimentů, které byly na družicích série Interkosmos realizovány.
Let Vladimíra Remka a další úspěchy
V roce 1978 díky československé aktivitě mohl právě československý kosmonaut letět do vesmíru. V první fázi bylo osloveno též Polsko a NDR, právo prvního letu ale připadlo Československu. Přísným výběrem prošli Vladimír Remek a Oldřich Pelčák, oba samozřejmě armádní piloti. Do hlavní posádky letu Sojuz 28 byl následně vybrán Vladimír Remek.
Velitelem letu Sojuz 28 byl sovětský kosmonaut Alexej Gubarev. Jejich let trval celkem sedm dní, 22 hodin a 16 minut. Kosmická loď Sojuz, která je dnes k vidění v leteckém muzeu ve Kbelích, se při něm spojila s orbitální stanicí Saljut 6. Vladimír Remek se do vesmíru podíval jako 87. člověk historie, především pak ale jako vůbec první člověk, který nepocházel ze Sovětského Svazu nebo z USA.
Ve stejném roce byl vypuštěn také první čistě československý satelit pojmenovaný Magion, jehož úkolem bylo studium magnetosféry a ionosféry. V rámci řady Magion bylo posléze do roku 1996 vypuštěno celkem 5 družic.
První československý satelit Magion 1
Česká kosmonautika po Sametové revoluci
Program Interkosmos skončil s rozpadem východního bloku v roce 1990. Čeští vědci ale mohli okamžitě začít spolupracovat jak s americkou NASA, tak s Evropskou kosmickou agenturou ESA. V devadesátých letech byl jedním z největších úspěchů českého kosmického výzkumu třeba let mikroakcelerometru z dílny české Akademie věd na palubě amerického raketoplánu Atlantis.
V roce 2003 odstartovala další česká družice MIMOSA, která se však potýkala s technickými problémy, a nakonec zanikla v atmosféře, aniž by provedla plánovaná vědecká měření. Je třeba zmínit ještě družice VZLÚSAT-1 a VZLÚSAT-2, které odstartovaly v letech 2017 a 2022.
Velmi významným datem v dějinách kosmického výzkumu je 12. listopad 2008. V tento den se totiž Česká republika stala plnohodnotným členem Evropské kosmické agentury ESA. Díky tomu mají čeští vědci a v neposední řadě i české firmy možnost spolupracovat na projektech ESA a rozvíjet své aktivity v oblasti kosmického výzkumu. Týká se to u nás až sedmi desítek firem, a některé české komponenty jsou například součástí nosných raket Ariane, které do vesmíru vynášely například Webbův vesmírný dalekohled.
Evropská nosná raketa Ariane 5, i na ní najdeme české technologie
Česká republika je také oficiálně zapojená do společného projektu NASA, ESA, kanadské CSA a Japonské JAXA. Tímto projektem není nic menšího než program Artemis, který vrátí člověka na Měsíc. Jeho širší součástí bude také stavba kosmické stanice Gateway, která bude sloužit jako přestupní stanice při cestách na povrch Měsíce. Následovat by měl let k Marsu. Česká republika má možnost být plnohodnotnou součástí všech těchto fascinujících projektů a také jí využívá.
V rámci ESA se Česko zapojuje i do řady dalších vesmírných projektů, z těch aktuálních jmenujme například evropskou sondu Juice, která nedávno odstartovala na svoji sedmiletou cestu k měsícům planety Jupiter. Její napájecí systém je českého původu a navržen byl v Astronomickém ústavu akademie věd České republiky. Zapomenout nesmíme ani na člena záložního týmu astronautů ESA Aleše Svobodu. Budoucnost ukáže, jestli se skutečně stane druhým Čechem, který se podívá na naši planetu z vesmíru.
Zdroje informací: https://mek.kosmo.cz/cz/index.htm
